Studenti nabídli svůj pohled na protipovodňová opatření u Hradiska

Skica, která je součástí studie.
neděle 14. srpen 2016, 20:13 – Text: Martina Šaradínová

Studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici vytvořili územní studie pro využití území v okolí řeky Moravy u Klášterního Hradiska, kde se plánuje třetí etapa protipovodňových opatření. Studie, které dokládají spolupráci mezi akademickou obcí a veřejnou a státní správou, má k dispozici olomoucké hejtmanství, radnice i Povodí Moravy.

Studie vznikly v rámci každoročně pořádaného workshopu obou vysokých škol, jehož smyslem je rozvoj praktických dovedností studentů při zpracování krajinářské studie reálného území a rozvoj jejich kreativity v oblasti krajinářské tvorby. Letos dostaly dva šestičlenné týmy za úkol krajinářsky zpracovat území od mostu v ulici Komenského proti proudu řeky Moravy kolem Klášterního Hradiska až za hranici intravilánu nad Černovírem. Jedná se o území, které spadá do třetí etapy protipovodňových opatření města Olomouce, o němž se nyní jedná a projekčně se začíná připravovat.

Studenti území nastudovali a navrhli řešení

„Studenti si museli během tří týdnů zjistit všechny dostupné informace o řešeném území, spolupracovat se samosprávou, státní správou i obyvateli. Po průzkumech v terénu navrhli řešení, která podle jejich názoru vylepší stav v území. V závěru museli své návrhy obhájit. Jejich práci podpořil Olomoucký kraj a závěrečné obhajoby se zúčastnili i zástupci samosprávy i státní správy. V obhájené závěrečné práci jsou naznačeny jak kladné, tak i záporné stránky, které v terénu zpracovatelé zjistili a některé pak ve svém projektu řešili,“ objasnil Bořivoj Šarapatka, garant projektu za olomouckou přírodovědeckou fakultu.

Studie a doplňující výkresy navrhují změny funkčního využití ploch. Koncept doplňují stavební prvky a úpravy, které dodávají návrhu komplexnost jak po stránce prostupnosti krajiny a ekologických vazeb, tak podpoří rekreační využití ploch v okolí řeky Moravy. Podle profesora Šarapatky materiály otevírají řadu otázek, o nichž je třeba diskutovat. Za cenné považuje i to, že se na území podíval někdo zvenčí, kdo ve městě nežije a problémy vidí z jiného úhlu pohledu.

Přínos pro pěší, cyklisty i milovníky vody

„Jedním z pozitivních dopadů je vytvoření nového propojení pro pěší a cyklisty kolem řeky Moravy s napojením na fungující cyklostezku. Úprava břehového profilu v intravilánu zlepší podmínky obyvatel a návštěvníků ve vazbě na přímý kontakt s vodou. Od Klášterního Hradiska směrem k extravilánu pracoval druhý tým s více přírodními prvky, například s obnovou historické stopy meandru či přílivové tůně,“ přiblížil některé z návrhů Šarapatka. K dalším podnětům patří například úprava koryta řeky naproti lazeckého sídliště, kde by mohla vzniknout mírně klesající travnatá pláž napojená na cyklostezku. Autoři pamatovali i na lodní dopravu k Hradisku, kde bude osazeno molo a lidé se budou moci do území dostat i po vodě.

Odborníci nabízejí diskuzi

Textovou i grafickou část má k dispozici magistrát Statutárního města Olomouc, krajský úřad Olomouckého kraje a Povodí Moravy. „Bude-li zájem, můžeme studii detailněji se zástupci těchto a dalších organizací diskutovat. Uvažovat můžeme i o širší prezentaci projektu nebo vystavení výkresů ze závěrečné obhajoby,“ ujistil Šarapatka.

Pozitivem studovaného území je řeka Morava a její okolní vegetace, která vytváří zelenou kostru města a je vedena jako nadregionální biokoridor ÚSES (Územní systém ekologické stability). Po levé straně řeky tvoří hodnotu území areál Klášterního Hradiska a na něj navazující historická alej. Významná je i blízkost sídliště a restauračních zařízení, jejichž obyvatelé a návštěvníci mohou být potenciálními uživateli lokality. Velký význam historický i pohledový má katedrála sv. Václava. Studenti zaznamenali i negativa v území a v jeho okolí, z nichž můžeme zmínit například chybějící kontakt s řekou, kdy lidé územím jen procházejí, nedostatečně dimenzované říční koryto, neestetickou betonovou protipovodňovou zeď či bariéry bránící některým pohledovým vazbám.