Zatímco na klinice pomáhá zlepšovat kvalitu života pacientů, mimo zdravotnické prostory závisí i na jejím hlase, kam bude směřovat vysoké školství. Doktorandka lékařské fakulty Tereza Marková zastupuje Univerzitu Palackého ve Studentské komoře Rady vysokých škol, je také členkou Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární školství. „Babička se mě ptala, jestli budu ministryně školství, nebo zdravotnictví. Takové ambice ale nemám. Momentálně chci zvládnout doktorské studium,“ směje se.
Tereza Marková se ve svém výzkumu věnuje objektivnímu hodnocení rehabilitace u pacientů po cévních mozkových příhodách. Jak podotýká, kontakt s pacienty v Kineziologické laboratoři ve Fakultní nemocnici Olomouc ji pomyslně vrací zpátky na zem, kde existují mnohem důležitější starosti, než jsou dlouhé diskuze na jednáních.
Na druhou stranu v akademické či školské politice se pohybuje už od gymnázia, kde chvíli i předsedala studentské radě. „Už tehdy jsem byla akční. Bylo to hlavně o předávání informací od vedení školy spolužákům. Ale pamatuji si také, že jsme na Den učitelů připravovali přáníčka a roznášeli je vyučujícím,“ vzpomíná.
Důležitost předávání informací si uvědomovala i později jako studentka fyzioterapie na fakultě zdravotnických věd. Když ve druháku přišla vyučující Petra Gaul Aláčová s výzvou zkusit někoho nominovat do univerzitního senátu, rozhodla se do toho jít.
„Začátek mi připadal šílený. Studentskou komoru tvořili většinou doktorandi, já mezi nimi byla jediná studentka bakaláře. Říkala jsem si, že tam možná nemám co dělat, nemám co nabídnout, nevím, jak to na univerzitě funguje. Chodila jsem na jednání s velkým respektem, všechno si poctivě načítala, vyptávala se kolegů. Do toho jsem dojížděla domů do Prostějova a pracovala na bakalářce,“ přibližuje Tereza Marková.
Tento článek vyšel v magazínu Žurnál, jehož PDF verzi si můžete stáhnout zde.
Pracovitost, zvídavost, trpělivost a odvaha – to, když měla pocit, že je daná věc důležitá, nebála se zeptat. Díky tomu její hlas patřil k těm, které šly na zasedáních senátu často slyšet. Navíc byla zvolena i do senátu fakultního a později se stala členkou Rady UP pro vnitřní hodnocení, která mj. rozhoduje o nových studijních programech. „V okolí začali vnímat, že mám potřebu se takto projevovat, stala jsem se takovým styčným důstojníkem a spíše mě podporovali – spolužačky mi posílaly zápisky z výuky, na které jsem chyběla.“
„Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře.“
Tereza Marková
Ve „velkém“ senátu zasedala jedno funkční období, a přestože studovala dále, už znovu nekandidovala. „I když se nějaké dílčí věci za ty tři roky na fakultní i univerzitní úrovni povedly, frustrovalo mě, že jiné nejdou tak rychle nebo je nejsme schopni vůbec rozseknout. Já sama jsem se chtěla posunout, i proto jsem přijala nominaci do Rady vysokých škol,“ zmiňuje.
Nejprve byla náhradnicí delegáta, nyní je předsedkyní Studentské komory RVŠ. „Zabývat se celým vysokým školstvím z pohledu studenta je dost náročné, ale velmi mě to baví a dává mi smysl to, co děláme. Jsme takový studentský supersenát, vyjadřujeme se k různým tématům, jako je třeba financování škol, pořádáme kulaté stoly nebo společně se spolkem Díky, že můžem udělujeme Ceny Jana Opletala,“ vyjmenovává Tereza Marková s tím, že často něco řeší i o víkendech.
Přesto zkusila výběrové řízení na studentského zástupce v Radě Národního akreditačního úřadu, který bdí nad kvalitou českého vysokého školství – a uspěla. „Ráda bych této nové úloze dala maximum, protože si myslím, že role studujících tu může být velká a užitečná. Věřím, že zúročím zkušenosti z RVŠ i z působení v senátech. Oblast kvality školství mě v poslední době doslova pohltila a na rozdíl od dřívějška si už uvědomuji, že některé věci vypadají v reálu jinak než na papíře,“ dodává.
O svých členstvích v dalších orgánech, například ve skupině pro kvalitu Evropské studentské unie, už se zmiňuje jen tak mimochodem. Možná proto, že by jeden nevěřil, že na to ještě má kde brát čas a energii. „Do budoucna bych ale nechtěla přijít o kontakt se studenty a pacienty. A chtěla bych mít více času na odpočinek a osobní život,“ uzavírá.
Tereza Marková (* 1999)
Studentka doktorského programu Neurovědy na Lékařské fakultě UP, absolventka Fakulty zdravotnických věd UP a fyzioterapeutka Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Zastupuje UP ve Studentské komoře Rady vysokých škol, jejíž je předsedkyní, je studentskou zástupkyní v Radě Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání, také členkou Skupiny pro zajištění kvality Evropské studentské unie či hodnotitelkou Slovenské akreditační agentury pro vysoké školství. Byla členkou akademických senátů UP a FZV UP, také Rady pro vnitřní hodnocení UP. K jejím zájmům patří především tanec.