Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Osevní směsi Papilio, Slunovrat a Horizont, které se skládají z našich druhů travin a kvetoucích dvouděložných rostlin, poskytují životní prostor i potravu nejen hmyzu a dalším drobným bezobratlým. Ocení je také například ještěrky a slepýši nebo hmyzožraví i semenožraví ptáci – například ochmýřená semena bodláku obecného a pcháče osetu, zdánlivě pouhých plevelů, s oblibou vyzobávají stehlíci. Dále v porostech právě teď dominují bílá květenství mrkve obecné, žlutě kvetoucí rmen barvířský a vratič obecný, chrpy nebo různé druhy řebříčků, postupně dokvétají kopretiny či vičenec ligrus.
„Květnaté louky si zaslouží naši pozornost především pro svou neocenitelnou roli v podpoře biodiverzity. Díky své pestré skladbě rostlin přispívají nejen k estetické a kulturní hodnotě, ale také tvoří důležitý ekologický prvek v městském prostoru,“ říká referentka udržitelného rozvoje UP Nikola Křížová.
Před založením květnaté louky bývá pozemek většinou pokryt několika druhy trav nebo plevelnými rostlinami, které nenabízejí dostatečné množství potravy a úkrytů pro živočichy. Prostor je proto potřeba důkladně odplevelit, půdu do hloubky přibližně 10 cm nakypřit a vylepšit pískem a kompostem. Následně se vysévají 1–4 g/m2, přičemž 1 gram osiva může obsahovat 10–50 tisíc semen.
Jak se o porost dále starat, přibližuje Lenka Kubáčová ze Správy budov PřF UP: „V prvním roce se na louce prosazují rychle rostoucí trávy a jednoleté rostliny – letničky. U víceletých druhů roste především kořenový systém. Objevují se také plevele, je proto potřeba porost sledovat a vyvážit kvetení letniček s případnou potřebou odplevelovací seče.“
Univerzitní květnaté louky se nyní nacházejí ve druhém roce své existence. „Ve druhém a třetím roce začínají kvést víceleté druhy. První seč provádíme na konci května až začátku června a do konce roku pak provedeme ještě maximálně dvě seče. Posečená hmota musí být z pozemku odvezena, mulčovat nelze. Poslední sečení provádíme před zimou tak, aby byl pozemek zbavený veškeré biomasy a maximální výška porostu byla do 10 cm,“ doplňuje Lenka Kubáčová. Po čtyřech letech pravidelné péče se louka ustálí jako pestrý biotop, který je nejen zdrojem pylu a nektaru, ale také živnou bází pro larvy hmyzu, především motýlů, sarančí nebo některých brouků.
Úkryt a hnízdní stanoviště hmyzu poskytují blízké hmyzí domky. Zajímavé informace se mohou nejen studenti a zaměstnanci univerzity, ale i veřejnost dočíst na informačních tabulích, které louky i hotely doprovázejí. V blízkosti kolejí nyní kvetou také denivky na zelené fasádě Envelopa Hubu, další univerzitní oázou zeleně s ubytováním pro hmyz je i Botanická zahrada PřF UP.
