Akademický senát Univerzity Palackého schválil na svém listopadovém zasedání rozpočet univerzity na rok 2026 a střednědobý rozpočtový výhled na následující dva roky. Senátorky a senátoři rozhodli také o zastoupení UP v Radě vysokých škol a souhlasili se jmenováním nového člena Vědecké rady UP. Věnovali se rovněž připravovanému zákonu o vysokých školách, k jehož navrhované podobě přijali kritické usnesení.
Univerzita Palackého letos hospodaří s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy korun. Akademický senát UP jej schválil v podobě předložené rektorem Michaelem Kohajdou, a to na základě doporučujícího stanoviska své ekonomické komise. Rozpočet je sestaven jako mírně přebytkový.
Schválení rozpočtu završilo několikaměsíční proces jeho přípravy. Již v červnu senát projednal metodický pokyn rektora k účelnému využívání příspěvku a dotací pro rok 2026, v září pak schválil jejich rozdělení mezi centrální prostředky a jednotlivé součásti univerzity. Na tomto základě následně sestavovaly své rozpočty fakulty a vysokoškolský ústav. K univerzitnímu rozpočtu se nyní vyjádří Správní rada UP, poté jej univerzita zašle Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Senátorky a senátoři schválili také střednědobý výhled rozpočtu UP na období 2027–2028, a to ve znění pozměňovacího návrhu rektora. Dokument, který univerzity připravují v souladu se zákonnými požadavky, představuje rámec pro plánování hospodaření v následujících letech.
V návaznosti na jeho schválení přijal senát na doporučení své ekonomické komise také usnesení týkající se přípravy rozpočtových dokumentů v následujících letech. Vedení univerzity v něm požádal zejména o větší přehlednost a transparentnost rozpočtových podkladů, sjednocení jejich struktury umožňující meziroční srovnání a jasnější vykazování prostředků z programu PROPOST. Budoucí rozpočty by měly obsahovat také aktuální stavy univerzitních fondů, předpokládané čerpání jejich prostředků a informace o plánovaném využití úrokových výnosů. Střednědobý výhled by měl navíc zahrnovat rámcový odhad nákladů a vyčíslení hlavních ekonomických rizik.
Univerzita má nové zástupce v Radě vysokých škol
Dalším bodem listopadového jednání byla volba zástupců Univerzity Palackého do Rady vysokých škol (RVŠ) pro funkční období 2027–2029. Univerzitu budou v tomto grémiu zastupovat Irena Smolová z přírodovědecké fakulty a Jiří Langer z pedagogické fakulty.
Akademický senát schválil rovněž zástupce jednotlivých fakult. Za Cyrilometodějskou teologickou fakultu bude v RVŠ působit Marcela Roubalová, za fakultu tělesné kultury Zbyněk Svozil, za lékařskou fakultu Hana Kolářová, za fakultu zdravotnických věd Ondřej Machaczka, za přírodovědeckou fakultu Tomáš Opatrný, za pedagogickou fakultu Kateřina Vitásková, za filozofickou fakultu Jan Jeništa a za právnickou fakultu Renáta Šínová.
Studenty Univerzity Palackého bude v RVŠ zastupovat Tereza Marková z lékařské fakulty, jejím náhradníkem se stal Radek Kučera z fakulty zdravotnických věd.
Senát zároveň souhlasil se jmenováním docenta Rastislava Maďara členem Vědecké rady UP pro oblast všeobecného a zubního lékařství. Ve vědecké radě nahradí profesora Petra Widimského, který své členství na vlastní žádost ukončil.
Senát vyjádřil znepokojení nad připravovaným vysokoškolským zákonem
Senátorky a senátoři se během jednání věnovali také připravovanému věcnému záměru nového zákona o vysokých školách. S jeho dosavadní podobou a diskutovanými změnami je seznámil senátor Jiří Langer. Upozornil mimo jiné na návrhy týkající se financování vysokých škol, akreditací a akademických funkcí, především však na chystané změny v řízení vysokých škol.
Právě ty podle něj vyvolávají největší obavy. Diskuze se týká zejména přerozdělení kompetencí mezi akademickými orgány a možného oslabení akademické samosprávy.
Akademický senát UP po debatě jednomyslně přijal usnesení, v němž vyjádřil výrazné znepokojení nad navrhovanými změnami v oblasti řízení vysokých škol a jejich součástí. Kritizuje zejména možné oslabení účasti zástupců akademické obce na rozhodování, absenci studentů a neúměrné posílení vlivu externích aktérů na správu vysokých škol. Takové změny podle senátu představují významná rizika, včetně možné politizace českého vysokého školství.
Senát proto vyzval akademickou obec Univerzity Palackého i její zástupce v reprezentacích vysokých škol, aby v dalších fázích přípravy zákona důsledně hájili akademickou samosprávu a nezávislost českých vysokých škol.
Příští zasedání Akademického senátu UP se uskuteční 11. prosince. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde.