Antropoložka Kateřina Mildnerová mapovala s kolegy životy afrických dětí i dospělých s albinismem

Fotogalerie: Monika Dražilová a výzkumný tým projektu Life with albinism through camera lens.
Friday 27 October 2023, 8:00 – Text: Milada Křížková Hronová

Popsat sociokulturní žitou realitu albínů v Zambii, o to především šlo Kateřině Mildnerové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, jež se s několika spolupracovníky vydala do této části subsaharské Afriky. Chtěla ukázat, jak těžko se žije lidem s poruchou tvorby melaninu v zemi, kde tradiční kulturní představy o albinismu jako nakažlivé nemoci a magickém prokletí přetrvávají navzdory vzdělávání.

Dnes pětadvacetiletá Miriam se narodila ve vesnici Chikwa ve východní provincii Zambie. Před pěti lety se ji pokusili rituálně zavraždit. Byla v té době těhotná. Ona i dítě útok sice přežily, přišla však o svou pravou ruku. Dnes tato mladá žena nemůže pokračovat ve škole, nemůže obdělávat půdu a má problém postarat se o své dítě. Je silně traumatizovaná a stále žije ve strachu z toho, že ji zase někdo napadne. Má jediný sen, odstěhovat se z rodné vesnice, kde se necítí bezpečně. Příběh Miriam je jen jedním z mnoha, za nimiž se s kolegy vydala Kateřina Mildnerová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty UP.

„Cílem našeho výzkumu bylo vizuální a etnografické mapování každodenní žité reality dětí a dospělých lidí s albinismem v Zambii,“ uvedla Kateřina Mildnerová. V Lusace a jejím okolí se letos v březnu a dubnu s kolegy věnovala především tomu, jak děti s albinismem vnímají svou vlastní jinakost, jakým způsobem je sociálně konstruována a jaké mají zkušenosti se sociální stigmatizací, diskriminací, sociální izolací, verbálním a fyzickým násilím.

„Zprvu jsme se soustředili na pohled dětí s albinismem, zajímaly nás jejich individuální způsoby nazírání a interpretace vlastní jinakosti v různých sociálních kontextech jejich každodenního života, v rodině, komunitě, ve škole, v kostele apod. Vizuální a etnografická data jsme získali prostřednictvím metody fotodeníku, rozhovory a pozorováním. Tuto realitu jsme se snažili zachytit také fotoaparáty,“ dodala.

K myšlence vydat se do Zambie za lidmi s albinismem ji přivedlo setkání s fotografem Antoniem Cossou, jenž se podobnými tématy už v minulosti zabýval. K albínům samým se pak dostala mimo jiné také díky místním neziskovým organizacím, které jim v Zambii pomáhají.

„Albíni v Zambii procházejí velmi složitou situací. Jsou diskriminováni, stigmatizování a bohužel i rituálně vražděni, zvláště pak ve východní provincii. Je důležité říct, že když tam dojde k rituální vraždě, spáchá ji velmi často rodinný příslušník napojený na přeshraniční kriminální síť překupníků částí těl albínů do Malawi, Tanzanie nebo Mosambiku. Ti lidé jsou veskrze motivováni vidinou ekonomického zisku a vírou v zázračné schopnosti albínů a jejich části těl, často v kombinaci obojího. Lidé v Zambii věří, že kouzlo muti vyrobené z části těl albínů, přináší moc, prestiž či uzdravení z vážné nemoci. Ekonomický zisk takovýchto útoků je obrovský. Jen pro představu, cena jedné ruky se pohybuje v řádu stovek tisíc korun,“ přiblížila Kateřina Mildnerová.

Se svým týmem sesbírala v Zambii hodně podobných příběhů. „Příkladem budiž i životní příběh dvanáctiletého chlapce jménem Gershom, který po útoku v roce 2021 skončil v lusackém sirotčinci, vzdáleném více než tisíc kilometrů od rodné vesnice na severovýchodě Zambie. Život mu zachránil jeho otec, který ho na motorce dopravil do desítky kilometrů vzdálené nemocnice. Gershom přišel o pravou ruku, a navíc i o rodinu. Vzhledem k tomu, že útoky přicházejí především z okruhu nejbližší rodiny, jsou podle zambijských zákonů takto napadené děti rodinám za účelem jejich ochrany státem odebírány. Chlapcovo trauma je pak o to větší, neboť přišel o své rodinné i kulturní kořeny.“ 

Na otázku, co by lidem s albinismem v Zambii pomohlo, má afrikanistka a kulturní antropoložka z UP jednoznačnou odpověď: vzdělávání a osvěta. „V Zambii je zapotřebí dlouhodobý a systematický proces vzdělávání a zvyšování povědomí o tom, že lidé s albinismem jsou lidské bytosti, nikoliv duchové. Tamní lidé věří spoustě pověr. A jedině vzdělávání může pomoci překlenout tyto pověry.“

Projekt s názvem Life with albinism through camera lens vznikl v rámci projektu IGA FF UP. V Zambii jej letos v březnu a dubnu uskutečnil tým složený pedagožky a antropoložky Kateřiny Mildnerové, dvou studentek kulturní antropologie Moniky Dražilové a Josefiny Filip, a profesionálního fotografa Antonia Cossy. Jejich cesta do Zambie postupně přerostla v dobrovolnický projekt zaměřený na pomoc, osvětu a podporu dětí a rodin s albinismem. Zapojilo se do něj i Dobrovolnické centrum UP.

Součástí projektu je i výstava fotografií s názvem Born Different, kterou lze zhlédnout v Galerii sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (tř. Svobody 26). „Snažili jsme se tamní albíny vyfotit tak, abychom jim dodali sebedůvěru, důstojnost, chtěli jsme jim prostřednictvím fotografií ukázat i jinou stránku života. Slíbili jsme jim, že si jejich příběhy nenecháme jen pro sebe,“ uvedl při vernisáži expozice fotograf Antonio Cossa. Výstava, která v Galerii sociální fotografie potrvá celý listopad, tematizuje vnitřní prožívaný svět albínů uprostřed složité sociální reality.  

Kateřina Mildnerová, afrikanistka a kulturní antropoložka z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, se antropologickým výzkumům v subsaharské Africe věnuje patnáct let. K jejím dlouholetým vědecko-výzkumným zájmům patří oblast antropologie náboženství a medicínská antropologie, tj magie, čarodějnictví, tradiční léčitelství, posedlost duchem a křesťanské africké nezávislé církve v subsaharské Africe, problematika domova, kolektivní paměti a identity a nejnověji také socio-kulturní aspekty albinismu v Zambii. Má za sebou desítky výzkumů v Zambii, Beninu a Namibii. Je předsedkyní České asociace afrických studií, autorkou knih Můj soused je čaroděj, Pití fetišů – náboženství a umění Beninu, From Where Does the Bad Wind Blows, Černí Sokoli a Namibian Czech a spoluautorkou dokumentárního filmu Černí Češi (ke zhlédnutí zde). Kromě antropologických výzkumů a filmu se věnuje také neziskovému sektoru a rozvojové pomoci v subsaharské Africe.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)