Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.
Právě tak to dělá botanička Lucie Kobrlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.
„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.
Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.
Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.
Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.
Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.
Text vyšel v magazínu Žurnál UP.