Chcete-li najít v centru Olomouce oázu klidu, měly by vaše kroky zamířit do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Toto zelené království nedaleko Smetanových sadů není jen místem odpočinku, ale slouží také pro výuku a vědeckou práci. Je i cílem mnohých zahradníků a zahrádkářů, kteří si od začátku března mohou vzájemně vyměňovat a sdílet osivo ve zdejší semínkovně.
Botanická zahrada se rozkládá na ploše zhruba půl hektaru. Nachází se v ní kolem 1 500 domácích i cizokrajných druhů rostlin. Najdeme zde velkou část středoevropské květeny, druhy běžně i méně často pěstované v okrasných zahradách a parcích. Pozornost je věnována i květeně severovýchodní části Severní Ameriky. Nedílnou součástí zahrady jsou i druhy významné z hlediska užitkového, tedy kulturní, léčivé a aromatické rostliny.
„Návštěvníci jsou pravidelně překvapeni zjištěním, jak vlastně ve vegetativním stavu vypadají i u nás známé druhy obilovin, luštěnin, zelenin a technických plodin. Pozornost tak budí cizrna, quinoa, kolekce chilli papriček nebo třeba srovnání dvou nejčastěji pěstovaných druhů tabáku. Na své si u nás přicházejí i skalničkáři, kteří obdivují starou skalku z doby výstavby zahradního domku kolem roku 1908 i novou skalku břidlicovou. Ta v současnosti hostí stále se rozrůstající sbírku zejména balkánské vysokohorské květeny, ovšem své zástupce tu mají i takové oblasti, jako je Kavkaz, severní Turecko, Patagonie, jihoafrické Lesotho nebo Nový Zéland,“ zve k návštěvě vedoucí zahrady David Cigánek.
Botanická zahrada má pozoruhodnou historii. Navazuje na klášterní zahradu zmiňovanou poprvé v roce 1787 a využívanou pro potřeby medicínsko-chirurgického lycea, které bylo součástí olomoucké univerzity. Po jejím zrušení byla zásluhou botanického spolku od roku 1901 postupně obnovena na svém dnešním místě a díky příspěvkům dobrodinců udržována ve výborném stavu až do konce II. světové války. První rostliny jí věnovali správci botanických zahrad v Lednici a Vídni-Schönbrunnu, významným způsobem se na financování zahrady podílela nejen česká, ale zejména německá a židovská inteligence. Po válce zahradu nakrátko převzalo město, v roce 1956 byla předána tehdejší Vysoké škole pedagogické a o tři roky později přírodovědecké fakultě.
Aktuální informace najdete na facebooku Botanické zahrady.