Doktorandi FTK absolvovali stáž na University of Ferrara

Foto: archiv studentů
Monday 16 November 2026, 20:15

Studenti doktorského studijního programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP Mgr. Darja Supiková a Mgr. Adam Jarmar absolvovali měsíční studijní stáž na katedře translační medicíny (Dipartimento di Medicina Traslazionale) University of Ferrara v Itálii. Oba se ve svých disertačních aplikovaných výzkumech pod vedením prof. PhDr. Michala Botka, Ph.D., zabývají aplikací molekulárního vodíku v oblasti zátěžové fyziologie a obezity. Cílem studijního pobytu bylo ověřit možnosti aplikace molekulárního vodíku na buněčné struktury v podmínkách základního výzkumu.

Oba studenti se na úvod pod supervizí Domenica Sergiho, BSc, MSc, PhD (Associate Professor of Human Nutrition) seznamovali s pracovištěm a pracovně bezpečnostními režimy jednotlivých laboratoří. Následně byli zařazeni do studijní skupiny šesti studentů prezenčního navazujícího studia molekulární a buněčné biologie. Tato studijní skupina absolvovala laboratorní cvičení, během kterých si osvojovala základní laboratorní techniky zahrnující přípravu jednoduchých roztoků včetně výpočtů faktorů ředění až po rostoucí, diferenciační a skladovací média pro buněčné kultury.

Pro výzkumné účely byly k dispozici svalové buňky ve formě myocitů a tukové buňky (adipocyty). Studenti se během jednoho týdne podíleli na procesu přípravy buněčných kultur pro experimentální účely, který zahrnoval postupné rozmrazení vzorků buněčného materiálu, přípravu a aplikaci růstového média (DMEM – Low glucose), následnou inkubaci 24 hodin při fyziologické teplotě 37 °C, rozdělení namnožených myocytů až do stádia myotubů a následnou diferenciaci.

Po absolvování tohoto dvoutýdenního bloku studenti pracovali na sestavování vlastních výzkumných laboratorních protokolů pro aplikaci a možné ověření efektu molekulárního vodíku na svalových buňkách během a po vyvolaném buněčném poškození. V úvodu bylo nutné stanovit způsob a dávku aplikace molekulárního vodíku na buněčnou kulturu, jelikož metody dosud publikovaných studií nejsou v tomto ohledu jednotné. Po analýze literatury a s přihlédnutím k možnostem pracoviště byl experimentální protokol zaměřen na sledování efektu molekulárního vodíku (syceného přímo do buněčného média) na míru buněčného poškození po expozici palmitátu. Nadbytek palmitátu na buněčné úrovni způsobuje zejména poruchu inzulínové signalizace, stres endoplazmatického retikula, mitochondriální dysfunkci a produkci reaktivních forem kyslíku, což je paralelou s oxidativním stresem vznikajícím v zatížení, stejně jako aktivace zánětlivých drah. Tímto se podařilo nalézt výzkumné propojení obou pracovišť.

Před realizací experimentálního protokolu doplnil výzkumný tým také prof. PhDr. Michal Botek, Ph.D., který do výzkumného protokolu zařadil ještě 3hodinový preconditioning buněčné kultury molekulárním vodíkem, s cílem vytvořit možný „ochranný“ efekt proti následnému poškození. Nabízela tak možnost sledovat nejen potencionální efekt molekulárního vodíku na výslednou míru buněčného poškození, ale také na velikost účinku palmitátu.

Již od začátku sestavování experimentálního protokolu se studenti potýkali s rizikem možné kontaminace buněčné kultury při procesu obohacení buněčného média molekulárním vodíkem prostřednictvím sintru z generátoru i300. Z bezpečnostních důvodu při práci s molekulárním vodíkem nebylo možné umístit generátor i300 do sterilního prostředí uvnitř laminárního boxu, bylo proto přistoupeno k nasycení mimo box. Po 5min. nasycení 50ml buněčného média došlo téměř okamžitě ke změně pH, což se projevilo změnou barvy. Následně bylo buněčné médium aplikováno na buněčné kultury a inkubováno na 24 hodin při fyziologické teplotě 37 °C.

Po 24 hodinách inkubace proběhla kontrola vzorků na platech dle schématu experimentálního protokolu. Již první pohled do mikroskopu ukázal, že vlivem nedostatečné dávky palmitátu neproběhlo ve stanoveném čase dostatečné buněčné poškození, na kterém by se mohl projevit ať už ochranný nebo reparační efekt molekulárního vodíku, stejně tak byla patrná kontaminace bakteriemi ve vzorcích nasycených molekulárním vodíkem. Co je ovšem pro další výzkum a možnou budoucí spolupráci obou pracovišť podstatné je skutečnost, že samotná aplikace média obohaceného molekulárním vodíkem přímo na buněčnou kulturu myocytů nezpůsobila jejich poškození a především oddělení od povrchu kultivační nádoby (cell detachment) způsobené nejčastěji chemickým nebo enzymatickým poškozením.

V závěru studijní stáže proběhly zpětné vazby k proběhlému experimentálnímu protokolu, studenti prezentovali své dosavadní výsledky disertačních výzkumů, a především transfer poznatků ze studijní stáže do oblasti aplikovaných výzkumů v oblasti zátěžové fyziologie.

Studijní stáž přinesla oběma studentům možnost propojit oblast základního výzkumu s aplikovaným, který výzkumně řeší v rámci svých disertačních projektů. Pochopení buněčných struktur, ať už svalových buněk nebo tukové tkáně, výrazně přispěla k ucelenému pohledu na lidský organismus jak v klidových podmínkách, tak v podmínkách zatížení, což je hlavní náplní jak pedagogické, tak výzkumné činnosti pracoviště laboratoří zátěžové fyziologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Neméně významným úspěchem této studijní stáže je oboustranná chuť obou pracovišť k vědecké spolupráci v oblasti publikací, bilaterálních výzkumných grantů a expertního posouzeni interních experimentů FTK).

O pracovišti

Department of Translational Medicine (Dipartimento di Medicina Traslazionale) je součástí University of Ferrara v italské Ferraře. Jedná se o akademické a výzkumné pracoviště zaměřené na propojení základního biomedicínského výzkumu s klinickou medicínou a praktickým využitím vědeckých poznatků v diagnostice, prevenci a léčbě onemocnění. Pracoviště tak kombinuje laboratorní výzkum s klinickými obory a spolupracuje s univerzitní nemocnicí v italské Ferraře.

Hlavní zaměření:

  • Anatomie a histologie – výzkum struktury lidského těla, buněčných a tkáňových procesů
  • Molekulární a buněčná biologie – studium buněčných mechanismů, signalizačních drah a regulace buněčných funkcí
  • Farmakologie – působení biologicky aktivních látek, receptorů a potenciálních terapeutických intervencí
  • Onkologie a patologie – mechanismy vzniku a rozvoje nádorových onemocnění
  • Klinická medicína – gastroenterologie, respirační onemocnění, oftalmologie a další klinické specializace

Mgr. Adam Jarmar
student DSP Kinantropologie, katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)