Je možné zobrazit Boha? O této otázce se diskutuje od dávných věků. Svůj příspěvek k debatě přinesl i historik umění Jan Royt z Univerzity Karlovy, který byl ve středu hostem kurzu Současná chemie na přírodovědecké fakultě. Zaměřil se především na podoby chrámů v průběhu staletí, neboť právě ty jsou viditelným znamením religiozity.
Přední odborník na křesťanskou ikonografii a středověké malířství vystoupil s přednáškou nazvanou Bůh a jeho zobrazení v různých náboženských konfesích v průběhu staletí. „Je to velmi komplikované téma, které podat během jedné pětačtyřicetiminutové přednášky je složité. Zobrazování Boha hýbalo společností po staletí. Naše civilizace je založená na antické, židovské a křesťanské tradici. Právě to jsem se hlavně snažil ukázat. Chtěl jsem publikum seznámit i s tím, jak se v průběhu staletí měnila podoba chrámů, které jsou viditelným znamením religionistiky,“ uvedl Royt, který za nejdokonalejší chrám považuje středověkou katedrálu. „Fascinuje mě dokonalost katedrál jako symbolu lidského spasení,“ doplnil.
Prorektor Univerzity Karlovy přiblížil i významnou roli symbolů. „Snažil jsem se objasnit, že máme některé symboly, které jsou velmi přirozené. Souvisejí se zachováním života vezdejšího a můžeme je přeznačit ve smyslu zachování života věčného. Ty se pak projevují ve všech kulturách,“ řekl.
Kurz Současná chemie se letos více než v předchozích ročnících vydal za hranice chemie a nabízí odpovědi na současné společenské otázky. Dialog mezi zástupci různých oborů vítá i profesor Royt. „Bylo to trošku jiné publikum, než pro jaké obvykle přednáším, ale myslím si, že základy vzdělanosti jsou společné a poznání, pravdivost a duchovnost jsou na univerzitě blízké všem. Proto se mi přednášelo velmi dobře, neboť si uvědomuji, že každý, ať už filozof, matematik či chemik, přidává svůj kamínek a přispívá k vytváření mozaiky poznání. V každém předmětu je důležitá hloubka poznání,“ domnívá se Royt.
Jan Royt se zabývá zejména starším uměním od raně křesťanské epochy až po konec baroka. „Historia magistra vitae. Řada věcí, které byly v minulosti, nás mohou varovat před chybami v současnosti. Ve středověku bylo vždy důležité vzdělání, pochopení věcí a souvislostí. A to by mělo být i dnes. To je možná hlavní poslání mé přednášky,“ uzavřel Royt. Jeho profesní dráha je spojena zejména s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam nastoupil po revoluci v roce 1989. Roku 1997 se habilitoval a v roce 2004 byl jmenován profesorem. Je držitelem Ceny Josefa Krásy, kterou uděluje Uměleckohistorická společnost.
Kurz Současná chemie uzavře ve středu 28. března přednáška předního českého psychiatra Cyrila Höschla. Od 15:00 bude v aule přírodovědecké fakulty hovořit na téma Vrozené a naučené v chování (podíl genů a prostředí na chování, prožívání a vzniku duševních chorob).