Několik milionů korun bude nutné v následujících letech investovat do obnovy infrastruktury bezdrátového připojení k internetu v budovách Univerzity Palackého, aby se zachovala či zlepšila kvalita a dostupnost wifi připojení. Investice do zlepšení jsou plánovány i v budově přírodovědecké fakulty, jejíž technologie bezdrátového připojení začíná zaostávat za nároky provozu.
„Budova přírodovědecké fakulty na třídě 17. listopadu byla kolaudována v roce 2008. Při zavádění wifi sítí se tedy nepočítalo s takovou potřebou pokrytí signálem, jakou vyžaduje aktuální provoz stovek notebooků, mobilních telefonů a tabletů,“ vysvětlil David Skoupil, ředitel Centra výpočetní techniky UP (CVT). Jak dále dodal, přístupové body jsou v současné době navíc na hranici životnosti. Existují proto místa, která nejsou pokryta wifi signálem vůbec nebo jen velmi slabě.
„Dalšími příčinami nefungující wifi jsou výpadky, které nelze vždy eliminovat, nebo zaplněné radiové pásmo. Starší wifi pracují v pásmu 2,4 GHz s reálnou přenosovou rychlostí kolem 100 Mb/s. Toto pásmo všichni uživatelé sdílejí. Zhruba polovinu datového toku univerzity nejen z wifi, ale i z pevných zásuvek tvoří zábava, tedy streamy z Youtube, Facebooku, Twitteru, Netflixu a dalších. Každý tento stream zabere až 4 Mb/s, což se při počtu uživatelů nastřádá,“ podotkl Skoupil.
Na přírodovědecké fakultě bylo ještě nutné domluvit se s architektem budovy na doplnění přístupových bodů na jednotlivých přechodech přes chodby. „Důvodem jsou autorská práva na architektonické ztvárnění budovy. Po dohodě jsme tedy připravili projekt, který zaštiťuje CVT a který počítá s posílením wifi připojení,“ řekl Ondřej Kolář ze správy budov PřF.
Pro co nejlepší funkci wifi na univerzitě je třeba zajistit především kvalitní infrastrukturu. Je potřeba generačně obměnit zastaralé přístupové body, doplnit je tam, kde chybí, a zahustit stávající pokrytí. Při pořizování přístupových bodů je třeba zvážit, do jakých prostor budou umístěny, a podle toho je kapacitně přizpůsobit. Na obnovu stávající wifi infrastruktury, aby fungovala jako doposud, bude třeba v příštích letech vynaložit zhruba tři až čtyři miliony korun,“ upozornil ředitel CVT David Skoupil.