Jakub Havlíček z FF UP vydal knihu o konceptu náboženství v antropologické perspektivě

Repro: Žurnál UP
Saturday 11 September 2021, 8:00 – Text: (map)

V prestižním vydavatelství LIT Verlag vyšla kniha s názvem Imagining Religion in the Czech Republic: Anthropological Perspectives. Její autor Jakub Havlíček z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP v ní shrnuje výsledky svého dlouholetého bádání.

Jakub Havlíček představuje ve své knize problematiku konceptualizací a kategorizací náboženství v české společnosti. Tematiku se pokouší uchopit v širších souvislostech kognitivních věd, kognitivní psychologie či lingvistiky. Z tohoto hlediska se jedná o první podobně zaměřený badatelský počin, který se zabývá příklady z oblasti náboženství v české společnosti.

První teoreticky zaměřená část knihy se věnuje širším otázkám konceptualizací a kategorizací v kulturní antropologii, psychologii, lingvistice a v kognitivních vědách. Druhá část pak zkoumá religiozitu v českém prostředí, přesněji způsoby, jimiž badatelé tuto tematiku zkoumají, ale třeba i to, jak je problematika náboženství pojímána v rámci českého základního a středního školství.

„Samotné myšlení v obecných konceptech a kategoriích lze považovat za jednu ze základních kulturních univerzálií. Řada badatelů, kteří se v dějinách věd o společnosti a kultuře touto tematikou zabývali, směřuje k překročení dualismu přírody a kultury, mysli a těla. Sledujeme-li bádání kulturních antropologů, lingvistů či kognitivních vědců v historické perspektivě, zjišťujeme, že mnozí se těchto hranic dotýkají anebo se je pokoušejí překročit. Úvahy na toto téma se objevují například v pracích z oblasti kognitivní antropologie, kde autoři jako Brent Berlin, Paul Kay, Scott Atran či Douglas Medin zkoumají otázky kulturně partikulárních a univerzálních rysů v lidském myšlení o konceptech, kategoriích a klasifikacích světa, který nás obklopuje,“ uvedl Jakub Havlíček a vzpomněl i autory z jiných vědních oblastí, jako je právě lingvistika či psychologie.

„Práce těchto badatelů ukazuje, že myšlení o konceptech spojených s kategorizacemi živé přírody, rostlin, zvířat i lidí vykazuje pozoruhodné společné rysy napříč různými sociokulturními prostředími. Ukazuje se, že lidská mysl je disponována k určitým typům zobecňování, které lidem dovoluje smysluplnou orientaci ve světě. Lidé tak například mají jistou tendenci přisuzovat skrytou podstatu či esenci věcem anebo bytostem, s nimiž se setkávají, a tato esence či podstata je pak základem pro konceptualizace a klasifikace věcí i lidí. Výzkumy v oblasti vývojové a kognitivní psychologie například naznačují, že je tento tzv. psychologický esencialismus výrazně spojen právě s uvažováním o konceptualizacích živých bytostí, s myšlením o typech a kategoriích s nimi spojených. To se samozřejmě týká i našeho uvažování o nábožensky vykládaných konceptualizacích lidských identit,“ doplnil.

Podle Jakuba Havlíčka to však neznamená, že jsou lidé nevyhnutelně předurčeni ke stereotypnímu či dokonce předsudečnému uvažování o lidských identitách. Neznamená to ani, že teorie psychologického esencialismu, jak s ní pracují například psychologové Susan Gelman či Lawrence Hirschfeld, je bezvýhradně přijímána všemi badateli. Esencializující myšlení o lidských identitách je podle něj však bezesporu podstatnou složkou lidského uvažování. Patrné je to právě v konceptualizacích identit spojených s náboženstvími.

„Například antropologové Atran a Medin používají v této souvislosti zajímavou metaforu vody proudící po horském úbočí: to, jak se horské pramínky nakonec v údolí spojí do mohutné bystřiny, spoluurčuje velké množství různých faktorů. Tak i naše myšlení o nábožensky vykládaných identitách spoluurčuje řada vlivů, které můžeme označit jako jak ‚kulturní‘, tak ‚biologické‘,“ doplnil vědec z Filozofické fakulty UP.

Doposud se v bádání o náboženství v české společnosti zohledňovaly zejména ty faktory, které bychom mohli označit jako ‚kulturní‘ – historické, politické, či v nejširším smyslu slova sociální vlivy a souvislosti. Ty podle Jakuba Havlíčka nelze pominout. Vedle toho je však třeba vzít v úvahu i další faktory, například různé dispozice lidské mysli.

„Nábožensky vykládané identity nejsou z tohoto hlediska výlučně ‚kulturními konstrukty‘, ale výsledkem mnohem širšího spektra faktorů, které lze označit jak jako ‚kulturní‘ či sociální, tak jako ‚biologické‘. Navíc se ukazuje, že zkoumáme-li způsoby lidského myšlení o nábožensky vykládaných identitách, mnohdy si s touto základní dichotomií ani nevystačíme. Při výzkumu náboženství i při výuce o nich je potřeba brát v potaz poznatky kognitivních věd o mechanismech lidské mysli,“ uzavřel Jakub Havlíček.

Kniha Imagining Religion in the Czech Republic: Anthropological Perspectives je výstupem projektu Re-produkce vědění o náboženství a vzdělávací systém v moderní české společnosti. Vyyšla díky finanční podpoře FF UP.

Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D., působí jako odborný asistent religionistiky a kulturní antropologie na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Vystudoval historii, francouzštinu a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně, absolvoval stáže na univerzitách v Ósace, Tchajpeji, Vídni, Římě a Honolulu. Ve své odborné práci se věnuje především tematice náboženství ve vztahu k národním a etnickým identitám, náboženství a kulturní paměti, problematice náboženství a vzdělávání a rovněž náboženství a médií. Vyučuje kurzy zaměřené na antropologii náboženství, vizuální antropologii či moderní dějiny v antropologické perspektivě.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)