Ve dnech 6. – 8. 4. 2017 se v Karlových Varech uskutečnila XXXIV. celostátní konference perinatologie a fetomaternální medicíny, jejíž součástí byl workshop nazvaný „Když před začátkem přijde konec“, určený porodním asistentkám. Na tomto workshopu se jeho účastnice dověděly o možných způsobech komunikace a chování při porodu mrtvého plodu. Na realizaci workshopu se podílely tři fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Náročné poslání porodní asistentky vyžaduje neustálé doplňování znalostí získaných v pregraduálním studiu. Zvláštní oblastí, která vyžaduje neustálé teoretické i praktické vzdělávání, jsou krizové situace. Jednou z nejtragičtějších situací jak pro rodičku, tak i pro porodní asistentku, je porod mrtvého plodu. Právě této situaci byl věnován tříhodinový workshop nazvaný „Když před začátkem přijde konec“, který byl součástí XXXIV. celostátní konference perinatologie a fetomaternální medicíny, konané v minulém týdnu v Karlových Varech.
Workshop se sestával ze tří částí. První část, pod vedením PhDr. Naděždy Špatenkové, Ph.D., odborné asistentky na filozofické fakultě a poradkyně pro pozůstalé, byla zaměřena na komunikaci porodních asistentek s rodiči a příbuznými při této tragické události. Byla zaměřena na reflexi specifik perinatální ztráty a faktory determinující truchlení pozůstalých rodičů.
Druhá část workshopu byla zaměřena na možnosti rozloučení s mrtvým dítětem. Tuto část vedl
Mgr. at Mgr. Jan Chrastina, Ph.D., odborný asistent na pedagogické fakultě. Ukázal přítomným vzpomínkové balíčky používané zatím převážně v zahraničí, které obsahují jednorázový fotoaparát, hračky a také sadu na pořízení odlitku dlaně či chodidla dítěte. Jeho prezentaci doprovázely pořízené umělecké fotografie rodičů s jejich mrtvým děťátkem.
Závěrečnou část workshopu vedla Mgr. Šárka Vévodová, Ph.D., psycholožka a odborná asistentka na fakultě zdravotnických věd. Tématem třetí části byla pomoc pomáhajícím – zvládání zátěže a duševní hygiena samotných porodních asistentek, neboť ty samé prožívají ztrátu dítěte společně s rodiči. V této části putoval sálem velký bílý deštník proti stresu, na který si účastnice mohly napsat protektivní faktory, jež je chrání před stresem a syndromem vyhoření. K nejčastěji zmiňovaným patřila rodina a čas na zájmy a koníčky. Součástí byly sebezkušenostní techniky, práce se stresem a využití copingových strategií v prevenci syndromu vyhoření. Po ukončení workshopu pak mohly porodní asistentky s lektory individuálně diskutovat jednotlivé situace, se kterými se v praxi setkaly.
Jedna z účastnic workshopu po jeho skončení uvedla: „Očekává se od nás, že budeme průvodkyní maminky v nejkrásnějším okamžiku jejího života, při narození jejího dítěte. Život sám však navzdory veškeré snaze zdravotníků a vymoženostem zdravotnictví může přinést okamžik, který se změní na tragickou událost. Právě tato akce nás připravovala na to, abychom uměly na tyto krize lépe reagovat, zvládnout je a abychom také věděly, jak pečovat o sebe, protože taková událost je tragická nejen pro rodiče, ale i pro veškerý personál. Myslím si, že takovouto akcí by měly projít nejen všechny porodní asistentky, ale i lékaři, kteří jsou s námi na sále.“
Spojením sil filozofické fakulty, pedagogické fakulty a fakulty zdravotnických věd vznikl odborný workshop, jenž může být na Univerzitě Palackého v Olomouci ukázkou velmi dobré mezifakultní spolupráce.
Mgr. Jiří Vévoda, Ph.D., odborný asistent Ústavu společenských a humanitních věd FZV