Olomouc (13. srpna 2019) – Kriticky ohrožená ještěrka zední, jejíž výskyt byl na našem území prokázán až v roce 1999, nepatří mezi zcela nepůvodní živočišné druhy a zasluhuje si ochranu. Po několika letech bádání k tomu dospěl tým vědců, kteří se pokoušeli zjistit původ nepočetných populací těchto ještěrek na třech lokalitách v oblasti Moravy. Výsledky vědecké práce, na které se z pozice vedoucího projektu podílel Milan Veselý z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, byly publikovány v odborném časopise Mitochondrion.
Odborníci se nakonec přiklonili k verzi, že ještěrky zední už v minulosti na našem území žily a jejich v současnosti izolované populace jsou blízce příbuzné populacím z nedalekého Slovenska, kam z jihu Evropy zasahuje souvislý areál rozšíření tohoto druhu.
Ještěrky zední byly koncem minulého století objeveny v opuštěných lomech u Štramberka na Novojičínsku. Později byly nalezeny i ve Strejčkově lomu v Grygově na Olomoucku a v lomu Hády na severním okraji Brna. Vědci si dlouhá léta lámali hlavu nad tím, odkud tyto ještěrky vlastně pochází a proč nebyly u nás objeveny už mnohem dříve. „Odpověď na to, zda ještěrka zední patří k biogeograficky původním nebo nepůvodním druhům na území České republiky je podstatná, protože může hrát roli při stanovení ochranářských priorit i pohledu na historické šíření druhu,“ zdůvodnil výzkum Milan Veselý z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.
Tým odborníků z významných univerzitních pracovišť z České republiky a ze Slovenska nakonec zvolil molekulární analýzu a porovnal sekvence DNA ještěrek zedních žijících na Moravě s genetickou informací ještěrek z nejbližších populací na Slovensku, odkud se mohl tento druh plazu v dávné minulosti na území Moravy rozšířit. Zkoumali také vzdálenější balkánské populace, aby vyloučili možnost umělého vysazení ještěrek pocházejících z jižní Evropy.
Vědci dospěli k závěru, že izolovaný výskyt ještěrky zední ve střední Evropě je zřejmě pozůstatkem dřívějších výkyvů okraje oblasti rozšíření tohoto plaza, které souvisely s dávnými změnami klimatu a vegetace v této části evropského kontinentu. Další výsledky ukázaly, že všechny tři známé moravské populace jsou nejpříbuznější populacím ještěrek zedních, které žijí podél Váhu a na středním Slovensku.
V případě lomu u Grygova u Olomouce však vědci nevyloučili variantu, že tam byly ještěrky zední vysazeny v nedávné minulosti uměle po jejich odchycení na Slovensku či ve Štramberku. Ještěrky zední byly totiž u Grygova objeveny až v roce 2009. Od 60. let minulého století přitom tato lokalita patřila mezi oblíbené cíle zoologických exkurzí studentů i pedagogů z blízké Univerzity Palackého v Olomouci a početná populace ještěrek zedních by jistě neunikla pozornosti odborníků.
„Nemáme zde tedy zcela nepůvodní ještěrky, které by pocházely z Itálie nebo jiných oblastí Středozemí, jako je tomu na řadě míst v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Francii nebo Velké Británii,“ podotkl Milan Veselý. Pokud tedy ještěrky zední v dávné minulosti z území nynější České republiky zmizely a poměrně nedávno se díky rozšíření z blízkých lokalit opět uchytily, tak zapadají do kontextu středoevropské přírody. „Měly by být proto chráněny zákonem,“ dodal Veselý.
Kontaktní osoba:
Šárka Chovancová | redaktorka
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
E: sarka.chovancova@upol.cz | M: 776 095 547