Na propojení emocí a mapování z pohledu vizualizace dat se zaměřila online mezinárodní jarní škola ISSonVIS 2026 s podtitulem Emotions and Maps: The Affective Dimension of Visualisation, kterou na začátku dubna uspořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Šestý ročník této akce nabídl více než šedesáti účastníkům z celého světa pestrý program přednášek předních odborníků z oblasti kartografie, geoinformatiky, psychologie i geografie a otevřel aktuální témata spojená s vnímáním, interpretací i využitím emocí ve vizualizacích.
Po úspěšném pátém ročníku organizátoři Stanislav Popelka a Jakub Koníček navázali dalším aktuálním mezioborovým tématem zaměřeným na vztah emocí a map. Zvolený tematický rámec reflektoval skutečnost, že každá vizualizace může vyvolávat různé emoce, ale zároveň je také dokáže zachycovat, analyzovat a komunikovat.
„Naším cílem nebylo vytvořit další čistě kartografickou nebo geoinformatickou akci, ale ukázat, jak lze efektivně propojovat zdánlivě odlišné vědní obory prostřednictvím vizualizací. Chtěli jsme demonstrovat, že za každou vizualizací se skrývá určitá emoce a že vizualizace sama může emoce vyvolávat, ovlivňovat i reflektovat. Výběrem řečníků jsme se snažili účastníkům představit přední odborníky z psychologie, kartografie, geoinformatiky i geografie a pokrýt tak celé spektrum témat – od podstaty emocí přes jejich mapování až po otázky manipulace či využití umělé inteligence při tvorbě map,“ uvedl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.
Kartografie v kontextu emocí a vnímání: program jarní školy
Online škola byla rozdělena do dvou dnů, přičemž každý z nich zahájila keynote přednáška. První den otevřel Georg Gartner, prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA), který účastníky uvedl do problematiky emocí v kartografické teorii. Druhý den zahájil prezident České kartografické společnosti Zdeněk Stachoň, jenž ve své přednášce představil využití satiry a agrese v kartografii napříč historickým vývojem.
Na úvodní keynote navázala řada tematicky pestrých příspěvků. Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií představil koncept pocitového mapování od teoretických východisek až po praktické aplikace. Merve Keskin z University of Salzburg se zaměřila na propojení vnímání člověka a prostředí a možnosti personalizace geo-zkušeností. Dennis Edler z Ruhr University Bochum reflektoval vztah mezi percepcí, mocí a konflikty v krajině. Psychologickou perspektivu přinesla Petra Hypšová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, která poukázala na význam schopnosti rozpoznávat emoce při čtení map. Závěr prvního dne patřil Veronice Květoňové z Akademie věd ČR, jež představila člověkem orientovaný přístup ve výzkumu tepelného prostředí.
„Účastníci ocenili zejména vysokou odbornou úroveň jednotlivých příspěvků, tematickou pestrost i propojení teoretických přístupů s praktickými ukázkami.“ Stanislav Popelka
Druhý den pokračoval vystoupením Amy Griffin z RMIT University v Melbourne, která se věnovala provázanosti map, krizových situací a emocí a zdůraznila význam kartografie v kontextu mimořádných událostí. Carolyne Fish z University of Oregon představila přístupy mapování pro společenskou změnu. Ondřej Mitas z Breda University of Applied Sciences se zaměřil na propojení měření, modelování a managementu emočních dat v prostoru. Jakub Koníček z domácí katedry geoinformatiky následně ukázal, jak designová rozhodnutí ovlivňují interpretaci map a vizualizací dat. Celou jarní školu uzavřel Ian Muehlenhaus ze společnosti Esri přednáškou o tzv. prompt cartography, která demonstrovala potenciál tvorby map pomocí přirozeného jazyka a umělé inteligence a jejich zpřístupnění široké veřejnosti.
„Jsme velmi rádi, že letošní jarní škola zaměřená na emoce v kartografii a vizualizaci byla účastníky vnímána velmi pozitivně, což potvrzují nejen výsledky závěrečného dotazníku, ale i bezprostřední zpětná vazba po skončení akce. Účastníci ocenili zejména vysokou odbornou úroveň jednotlivých příspěvků, tematickou pestrost i propojení teoretických přístupů s praktickými ukázkami. Velmi pozitivně byl vnímán také mezinárodní charakter celé akce a možnost diskutovat aktuální témata napříč různými výzkumnými perspektivami. Věříme, že se nám podařilo vytvořit inspirativní prostředí pro sdílení znalostí i navazování nových spoluprací. Do budoucna bychom rádi na tuto zkušenost navázali a v příštích ročnících opět nabídli kvalitní program s výraznými osobnostmi a aktuálními tématy na pomezí kartografie, emocí a vizualizace dat,“ dodal Stanislav Popelka.
Nominace na Kartografický počin roku
Jarní škola, kterou pořádala katedra geoinformatiky PřF UP pod záštitou České kartografické společnosti, České geografické společnosti, České asociace pro geoinformace a ICA Commission on Cognitive Visualization, byla nominována na ocenění Kartografický počin roku v rámci soutěže Mapa roku.