Černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, jsou nejstarším výtvarným jeskynním dílem v České republice. Leží v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, který je největším přírodním zpřístupněným podzemním sálem v republice. „Mozek“ byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, tedy před 7000 lety.
Zhruba před rokem přišli vědci se zprávou, že se v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu nachází jeskynní kresba stará více než šest tisíc let. Do té doby žádné starší kresby nebyly popsány. Nyní odborníci přicházejí s dalším unikátním objevem – kresbou, která je ještě o 800 let starší.
„Na výjimečnost kresby, která nemusí dávat současnému člověku smysl, se přišlo úplně náhodou. Je kuriózní, že si Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ řekl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Podle něj se v Kateřinské jeskyni nachází více nejrůznějších kresbiček, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy tam zanechávali své podpisy turisté.
„Když před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará, šlo doslova o archeologickou senzaci. Žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány. I proto jsme si s Petrem Zajíčkem ze Správy jeskyní ČR řekli, že týmem Iva Světlíka z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR necháme prozkoumat několik dalších obrazců. Využil archeologům dobře známou radiouhlíkovou metodu C14. Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ popsal Martin Golec.
Pravěcí lovci měli vyvinutou představivost už v době kamenné. I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů se s největší pravděpodobností jedná o místo, kde probíhaly duchovní obřady. „Jako domov jim a jejich domestikovaným zvířatům sloužila přední část Kateřinské jeskyně. Do podzemí, tedy do mohutného Hlavního sálu, se ke kameni mohli vydávat k obřadům. Mozek leží na konci tohoto sálu. Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa. Místo toho, aby obdivovali čáry na kameni, prohlíželi si dóm samý. Jde o sto metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký sál, který zřejmě stejný údiv vzbuzoval již u pravěkých lovců,“ dodal archeolog z UP.