Jak zachytit proměny vztahů mezi aktéry středověkých konfliktů? Co prozradí stylometrie o středověké básni a jak mohou jazykové modely pomoci při čtení historických pramenů? I těmto otázkám se věnoval čtvrtý ročník mezinárodní konference Společenské a humanitní vědy z pohledu Digital Humanities, který se 5. a 6. listopadu uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Uspořádalo jej Centrum pro Digital Humanities in Literature and Book Studies při katedře bohemistiky FF UP.
Dvoudenní setkání přivítalo více než padesát účastníků a účastnic, včetně hostů z evropských pracovišť i z Turecka. Část z nich využila nově zavedenou možnost online účasti. V jedenácti blocích zaznělo šestatřicet příspěvků, na něž navazovaly živé diskuze. Součástí programu byla i posterová sekce.
Mgr. Jacek Bąkowski, Institut polského jazyka, Polská akademie věd, příspěvek „Beyond a Single Measure: Visualizing Collocational Patterns across Measures and Context Windows“.
Významná část příspěvků se zaměřila na využití digitálních technologií při zkoumání historických sítí a vztahů i jejich proměn v čase. Příkladem byla síťová analýza vztahů mezi aktéry moravských markraběcích válek nebo modelování středověkých městských sítí v prostředí nodegoat. Další témata se týkala automatizace a algoritmizace výzkumu, od sběru primárních dat až po jejich interpretaci. Historička architektury Monika Stará na příkladu digitální dokumentace historických staveb a krajiny ukázala, jak mohou moderní technologie doplňovat archivní prameny. Přiblížila také jejich využití při mapování škod způsobených válkou na Ukrajině.
Dr. Artjoms Šeļa a dr. Antonina Martynenko z versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR prezentují výsledky výzkumu zaměřeného na styčné body i rozdíly mezi básněmi a písňovými texty.
Literárněvědné a lingvistické příspěvky představily možnosti stylometrické analýzy středověkých skladeb, využití kvantitativních metod při výzkumu staroslověnských textů i srovnání historických proměn anglicky psané poezie a písňových textů. Pozornost se věnovala také metodám výzkumu dezinformací a falešných zpráv. Šíři programu dokládala i filmovědná témata, například mapování filmových obrazů Istanbulu. Posterová sekce nabídla mimo jiné digitální edici novolatinských dramat a korpus NeoLatDraCor určený k jejich výzkumu.
Výrazné místo v programu zaujala také umělá inteligence. Diskutovalo se například o tom, jak formulace zadání ovlivňuje analýzu historických dokumentů, jak jazykové modely pracují se zdvořilostí v různých jazycích nebo jak AI využívají čeští nakladatelé.
Dr. Lenka Pořízková (KB FF UP) a PhDr. Jiřina Šmejkalová, CSc. (ÚISK FF UK) a jejich unikátní výzkum zaměřený na otázku využívání AI u českých nakladatelů.
„Za všechny bych jmenoval velice zajímavý projekt Josefa Šlerky, který jeho uživatelům ukazuje rozhodovací procesy při generování textu pomocí velkých jazykových modelů či inovativnost slovních spojení na pozadí probabilistických výpočtů,“ uvedl Richard Změlík z katedry bohemistiky.
K úspěšnému průběhu konference přispěli také mladí členové akademické obce. „Děkujeme doktorandům a studentům, kteří pomáhali s organizací na místě i s online připojením hostů. Poděkování patří také katedře bohemistiky, která nám pro oba dny poskytla zázemí,“ doplnil spoluorganizátor konference Vladimír P. Polách.
Organizační tým, jehož členem je také Miroslav Vepřek, již připravuje pátý ročník, který by se měl uskutečnit opět na přelomu října a listopadu. Organizátoři na něj už nyní zvou všechny zájemce o využití digitálních metod v humanitních a společenských vědách.