Odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a dalších institucí upozorňují, že plošný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 či 16 let nepředstavuje účinné řešení rizik spojených s online prostředím. Namísto zákazů doporučují posílit odpovědnost digitálních platforem, podporu rodičů a rozvoj mediální a digitální gramotnosti.
Debata o možném zákazu sociálních sítí pro děti do 15 nebo 16 let nabírá na intenzitě. Skupina odborníků z oblasti psychologie, pedagogiky, prevence rizikového chování, mediálních studií a bezpečnosti dětí v online prostředí však upozorňuje, že plošný zákaz není účinným řešením.
Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti najdete zde.
Rizika sociálních sítí podle nich nelze zpochybňovat. Děti se mohou setkávat s kyberšikanou, škodlivým obsahem, sexuálním obtěžováním nebo tlakem na vlastní vzhled. Přesto odborníci varují, že zákaz by mohl vytvořit spíše falešný pocit bezpečí než skutečnou ochranu.
„Plošný zákaz může působit jako jednoduché a rozhodné řešení, ale neřeší hlavní příčiny problému: rizikový design platforem, algoritmické zesilování škodlivého obsahu, nedostatečnou podporu škol a rodičů ani omezenou vymahatelnost stávajících pravidel,“ uvedl za autory stanoviska Kamil Kopecký z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti, E- Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
Podle autorů stanoviska lze navíc věková omezení poměrně snadno obcházet – například uvedením nepravdivého věku, využitím účtu rodičů nebo technickými nástroji, jako jsou VPN. Problematické jsou i návrhy na ověřování věku prostřednictvím umělé inteligence nebo dokladů totožnosti, které vyvolávají otázky týkající se soukromí a ochrany osobních údajů.
Odborníci zároveň upozorňují, že zákaz nemusí vést k menší přítomnost dětí v online prostředí. Naopak může způsobit jejich přesun na méně známé a hůře moderované platformy, kde je ochrana uživatelů slabší.
„Zásadním problémem je, že formální zákaz nemusí znamenat skutečné omezení přístupu dětí do online prostředí. Pokud budou dospělí předpokládat, že děti na sociálních sítích nejsou, protože jim tam byl přístup zakázán, mohou snadno přehlédnout rizika, kterým jsou děti nadále vystaveny. V některých případech se tato rizika mohou dokonce zvýšit, protože děti budou online služby využívat skrytě, bez otevřené komunikace s dospělými a bez možnosti včasné podpory,“ dodal jeho kolega z PdF UP Dominik Voráč.
Současné výzkumy podle odborníků nepřinášejí dostatek důkazů o tom, že by plošný zákaz sociálních sítí vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí. Dopady digitálních technologií jsou individuální a závisí na osobnosti dítěte, rodinném prostředí i způsobu používání online služeb. Namísto zákazů proto doporučují zaměřit se na větší odpovědnost digitálních platforem, posílení mediální a digitální výchovy ve školách, systematickou podporu rodičů a důslednější vymáhání stávajících pravidel.
Podle signatářů stanoviska by cílem nemělo být vytlačit děti z digitálního světa, ale zajistit, aby online prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, lépe regulované a přizpůsobené jejich věku.