Značná část posluchačů a pedagogů rusistiky a ukrajinistiky už dva měsíce pomáhá lidem, které vyhnala válka z domova na Ukrajině. Zároveň se snaží pomoci řešit i situaci Rusů, kteří se ocitli v nelehké situaci. Studenti i pedagogové překládají a tlumočí všude, kde je potřeba, a jejich dennodenní zkušenosti zdůrazňují reálnou potřebu ruštiny.
Právě na katedru slavistiky FF UP se s vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině obrací velké množství uprchlíků. Většinou žádají o materiální pomoc, o asistenci při vyřízení základní administrativy, potřebují tlumočníka na úřadech i překlady důležitých dokumentů, například lékařských zpráv.
Studenti této katedry tlumočí jak v Krajských asistenčních centrech pomoci uprchlíkům z Ukrajiny v Olomouci, Brně, Ostravě a Zlíně, tak v humanitárních evakuačních vlacích. Celkově se jedná o pomoc v řádu několika tisíců dobrovolnických hodin. Vzhledem k časové a psychické náročnosti nastalé situace přešla katedra slavistiky do zvláštního režimu fungování. Studenti jsou automaticky z výuky uvolněni, pokud se účastní dobrovolnických aktivit, katedra počítá i s možností rozkladu státních závěrečných zkoušek u absolventských ročníků.
„Bezprostředně poté, kdy válka začala, jsme zřídili sklad humanitární pomoci. Do něj jsme z narychlo uspořádané sbírky nakoupili hygienické potřeby a další potřebné věci. Díky darům našich kolegů, studentů a veřejnosti jsme sklad velmi rychle naplnili a prostřednictvím Ženského vzdělávacího spolku Vesna v Brně jsme tak pomohli ženám a rodinám, které uprchly z Ukrajiny,“ říká René Andrejs z katedry slavistiky FF UP s tím, že další materiální pomoc má následovat.
„Průběžně sbíráme mezi migranty kontakty na pedagogy, které předáváme Pedagogickému institutu Olomouc, jenž zajišťuje distribuci pedagogů do škol. Někteří naši pedagogové už od poloviny března vyučují češtinu v ukrajinských skupinách, kterým pomáhají s integrací v naší zemi. Doprovázejí uprchlíky například na úřad práce, do nemocnice či do škol,“ uvádí Radana Merzová z katedry slavistiky FF UP. Vedle přímé pomoci ukrajinským uprchlíkům pomáháme řešit také složitou situaci některých ruských organizací i Rusů, kteří za svůj nesouhlas s válkou na Ukrajině čelí perzekucím a často jim za jejich postoje hrozí několikaleté vězení,“ doplňuje René Andrejs.
Ve výčtu pomoci zmiňuje například nezávislé ruské médium Meduza, pro nějž katedra uspořádala finanční sbírku. „Vybrali jsme značnou částku a podpořili práci novinářů Meduzy, kteří se kvůli represím museli přemístit do Lotyšska. Finančně jsme podpořili také nezávislý ruský mediální projekt OVD-Info, který je zaměřen na lidskoprávní problematiku a na boj proti politické perzekuci. Uspořádali jsme finanční sbírku pro ruskou pobočku Amnesty International, která byla v nedávné době uzavřena. Spolupracovníci nyní pracují v utajení a jejich práce bude velmi důležitá především v souvislosti s vyšetřováním válečných zločinů na Ukrajině. Dopisovou akcí jsme podpořili učitelku Irinu Gen, která před žáky osmé třídy vyjádřila svůj nesouhlas s válkou na Ukrajině a nyní ji za toto prohlášení hrozí až deset let vězení,“ říká René Andrejs. Zdůrazňuje přitom složitou jazykovou situaci napadené země, která má mimo jiné geografické souvislosti.
Velmi obecně lze říci, že východní část Ukrajiny je rusky mluvící a západní část používá výhradně ukrajinštinu. Jazykovou situaci však podle rusisty Andrejse ovlivňují i generační rozdíly.
„Děti a mladší lidé dnes používají spíše ukrajinštinu, protože je to jazyk, se kterým se primárně setkávají ve školách či v médiích. Projevuje se zde jazyková politika státu, v jehož zájmu je, aby se ukrajinština používala nejen v oficiálních státních strukturách, ale i ve sféře služeb. Je důležité však vnímat rozdíl mezi tzv. domácím jazykem a jazykem tzv. oficiálním. Mnoho rodin totiž i dnes doma mluví rusky, ale na veřejnosti používá ukrajinštinu. Na Ukrajině je hodně lidí, včetně samotného prezidenta Zelenského, kteří byli původně rusky mluvící, ale v současné chvíli preferují ukrajinštinu,“ vysvětluje jazykovou složitost regionu pedagog sekce rusistiky katedry slavistiky. S uprchlíky je však podle něj situace odlišná.
„Ukrajina je ve válce a jakékoli rozepře ohledně postavení ruštiny a ukrajinštiny šly z větší části stranou. Naše zkušenosti, které vyšly především z každodenního kontaktu s uprchlíky v asistenčních centrech, ukazují, že Ukrajinci, kteří přicházejí do České republiky nyní, vnímají ruštinu především jako dorozumívací jazyk. Až na několik málo výjimek jsme odmítavý postoj doposud nezaznamenali, což nás těší, protože díky tomu se můžeme aktivně zapojit do pomoci uprchlíkům a pomáhat tak společně s našimi kolegy ukrajinisty,“ dodává René Andrejs.