Studentská odborná soutěž uměnovědných kateder zná své vítěze

Dvanáct studentů a studentek tří uměnovědných kateder Filozofické fakulty Univerzity Palackého představilo své výzkumy ve Studentské odborné soutěži o Cenu děkana FF UP. Tu si odnesli čtyři z nich, příspěvek zaměřený na fenomén exportní architektury pak získal Cenu diváků.

V Divadelním sále Uměleckého centra UP se uskutečnilo další kolo Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder o Cenu děkana Filozofické fakulty UP. Soutěž tradičně připravují katedry dějin umění, divadelních a filmových studií a muzikologie s cílem nabídnout talentovaným studujícím možnost prezentovat vlastní badatelské téma a vyzkoušet si formát odborné konference. Ve dvanácti příspěvcích představili studující svůj výzkum vycházející z bakalářských a magisterských prací.

„Kvalita a zápal letošních účastníků jsou nepochybně příslibem a inspirací i pro příští rok, kdy bude mít studentstvo našich uměnovědných kateder opět příležitost představit svůj výzkum, a především jej sdílet v přátelské atmosféře mezioborové kolegiality. Letošní příspěvky byly svým zaměřením velmi pestré a podobně jako v minulém ročníku se až na několik výjimek orientovaly na témata 20. století. Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu. Referáty byly velmi vyrovnané,“ shrnul Ondřej Jakubec z katedry dějin umění.

foto_sem_4

Vítězství v soutěži znamená mnoho například pro Adrianu Poláchovou, studentku katedry dějin umění, která se ve své analýze stavebních proměn gotické architektury v Olomouci ve 13. a 14. století zaměřila na specifický problém stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku ve druhé polovině 13. století.

„Tato zkušenost pro mě představuje motivaci k dalšímu rozvíjení zvoleného tématu. Velmi mě potěšilo, že prezentace vyvolala zájem i u kolegů z jiných oborů, což považuji za obzvlášť cenné,“ řekla laureátka Ceny děkana FF UP. Téma stavební produkce biskupa Bruna ze Schauenburku je součástí její diplomové práce, v níž se zabývá gotickou architekturou 13. a 14. století v Olomouci.

„Středověkému umění se věnuji dlouhodobě a olomoucké téma jsem zvolila po konzultaci s vedoucím práce. Zaujalo mě, že navzdory poměrně rozsáhlé literatuře zůstává řada otázek nejasná, zejména v souvislosti s Brunem ze Schauenburku. V době volby tématu diplomové práce jsem zároveň nastupovala jako kurátorka v Historickém ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci, což můj zájem o tuto problematiku ještě posílilo a umožnilo mi nahlížet na město i z jiného než studentského pohledu,“ doplnila. Ve svém příspěvku se zaměřila na několik problémů spojených se stavební činností biskupa Bruna ze Schauenburku. Pozornost věnovala především stavbám, které jsou mu nejistě připisovány, a dále dochovaným konzolám z katedrály sv. Václava – jejich možné přesnější dataci a specifickému charakteru. Právě jejich neobvyklé zpracování otevírá nové otázky a naznačuje širší okruh inspiračních zdrojů, než jaký bývá tradičně uváděn v odborné literatuře. Ve svém příspěvku tak upozornila na potřebu nahlížet na tuto problematiku z různých perspektiv a kriticky revidovat dosavadní výklady.

foto_sem_4

Šestičlenná porota složená z pedagogů a doktorandek uvedených kateder vybrala vítěze a vítězky tajným hlasováním. Vedle Adriany Poláchové získal Cenu děkana FF UP také Matyáš Erban, student katedry divadelních a filmových studií, který se na příkladu režiséra krátkých filmů Svatopluka Studeného zabýval vztahem dokumentů z 50. let balancujících mezi uměním a propagandou. Třetím laureátem se stal David Křenek, student katedry muzikologie, jenž připomněl neprávem zapomínanou osobnost českého skladatele Karla Weise a jeho operu Polský žid z roku 1901, odsunutou z ideologických důvodů na okraj dějin hudby v českých zemích. Čtvrtým vítězem letošní soutěže se stal Šimon Pužej z katedry muzikologie, který na příkladu scénické hudby Václava Trojana komponované pro animované filmy Jiřího Trnky představil její specifickou podobu i tvůrčí vztah obou autorů.

„Vedle obsahové i metodické rozmanitosti bylo velmi potěšující, že všechny studentky a všichni studenti prokázali ve svých pečlivě připravených prezentacích opravdu vysokou profesionalitu.“ Ondřej Jakubec, katedra dějin umění FF UP 

Porota vysoce ocenila také příspěvek Lucie Janečkové, která převzala Cenu diváků. Studentka katedry dějin umění se věnuje působení českých architektů při budování mongolského Ulánbátaru ve druhé polovině 20. století. Ve svém příspěvku se zaměřila na specifický fenomén exportní architektury.

„Mnohem více než samotné ocenění pro mě byla důležitá soutěž jako taková. Rozhodně nebyla o rivalitě, ale naopak o společném setkání a sounáležitosti. Množství různorodých příspěvků, hluboké odborné znalosti i nakažlivý zápal pro věc – to vše bylo nesmírně obohacující. Velmi si vážím každého, kdo se do soutěže přihlásil, každého, u koho touha sdílet svůj výzkum převládla nad trémou a obavami z vystoupení z komfortní zóny. Troufám si říct, že pro mnohé z nás to tak bylo, i když to třeba nebylo na první pohled patrné. Cena mě samozřejmě potěšila, zároveň si ale uvědomuji, že jde i o souhru více faktorů – atraktivitu tématu či konkrétní rozpoložení poroty a diváků,“ uzavřela Lucie Janečková, jejíž cesta k tomuto tématu vedla přes praxi v Muzeu umění, kde zpracovává pozůstalost architekta Ivana Přikryla.