Tropické deštné lesy ostrova Borneo vytrvale z ovzduší odčerpávají oxid uhličitý a zmírňují tak dopady globálního oteplování. Tuto roli jsou však schopné hrát pouze v případě, že jsou v dobrém stavu, nepoznamenané lidskou činností a dostatečně velké. Potvrdila to studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. V mezinárodním týmu autorů má své zástupce i přírodovědecká fakulta. Odborníci označili za alarmující fakt, že deštné lesy nahradily na Borneu ve velké míře plantáže pro produkci palmového oleje.
Podle odborníků je za globální změny klimatu odpovědné právě zvýšené množství oxidu uhličitého, jenž prostřednictvím skleníkového efektu přispívá k oteplování Země. Tento plyn je přirozenou složkou zemské atmosféry, avšak v posledních dvou staletích se jeho koncentrace v ovzduší téměř zdvojnásobila vlivem spalování fosilních paliv. Z ovzduší ho naopak stejně jako ostatní rostliny přijímají i stromy, které využívají uhlík pro budování svých mohutných kmenů.
„Čím více dřevní hmoty prales obsahuje, tím více oxidu uhličitého je vázáno mimo atmosféru. Nová studie dokládá, že množství dřevní hmoty v neporušených tropických deštných lesích v posledních 20 letech postupně stoupá. To znamená, že deštné lesy do jisté míry pomáhají zmírňovat negativní dopad spalování fosilních paliv na klima planety,“ uvedl jeden z autorů Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.
Další z autorů studie Radim Hédl z katedry botaniky doplnil, že studie zároveň ukázala, že les rozdrobený těžbou na malé ostrůvky část své dřevní hmoty postupně ztrácí a dříve zadržený oxid uhličitý se tak opět pomalu uvolňuje. Významně se na tom podílejí i delší období sucha, která jsou s globální klimatickou změnou stále častější.
I když touto problematikou se uvedená studie přímo nezabývala, odborníci upozorňují na alarmující skutečnost, že více než polovina tropických deštných lesů pokrývajících ještě donedávna převážnou část Bornea byla v posledních desetiletích poškozena těžbou dřeva nebo zcela zlikvidována. Na jejich místo byly vysazeny rozsáhlé plantáže palmy olejné. Tuk vyráběný z plodů této palmy přitom denně sami konzumujeme, protože je přidáván do řady potravin, například do cukrovinek, margarínů či dokonce dětské výživy. Obsahují ho také kosmetické přípravky, svíčky nebo krmiva pro zvířata. „Přitom je teď jasné, že produkce palmového oleje na úkor deštných lesů se podílí na zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a potažmo tedy globálním oteplování,“ upozornil Dančák.