UP a její archeologická sekce. Unikátní výzkumy směřují za poklady islámského kulturního dědictví

Přestávka na čaj při průzkumu zaniklého města Starý Machmúr, na snímku čeští archeologové Karel Nováček (vlevo) a Lenka Starková s kurdskými hlídači památek a vojáky.
Foto: Archiv České archeologické mise v severním Iráku.
Tuesday 8 November 2016, 07:18 - Text: Milada Hronová

Jedinečné památky islámského období, které stojí ve stínu významných starověkých monumentů. Právě jim se ve svých výzkumech věnuje v iráckém Kurdistánu archeolog Univerzity Palackého Karel Nováček. V evropském měřítku ojedinělé bádání přináší i specifická data o mosulské architektuře, která kvůli válečnému konfliktu mizí světu doslova před očima. 

Původně archeolog středověku se specializací na české země se o archeologii Blízkého východu začal více zajímat po své stáži v egyptské Káhiře.

Svět získává informace o unikátních památkách 

„Právě tato cesta v roce 2000 mě neobyčejně motivovala. Pak jsem už hledal jen příležitost, jak se k nějaké práci v této části světa dostat. Začal jsem jezdit do iráckého Kurdistánu a od roku 2006 věnuji všechny své výzkumy tak zvanému islámskému období,“ říká Karel Nováček z katedry historie filozofické fakulty. Myslí tím časový úsek vymezující se 7. – 19. stoletím, kdy ovšem velká část tamního obyvatelstva zůstávala křesťanská.

Právě islámské období dnes podle něj oslovuje řadu archeologů a rezonuje s prací různých jiných vědeckých týmů v Kurdistánu i na Blízkém východě, s nimiž čeští vědci spolupracují. Čtyřčlenný český tým, k němuž mimo jiné patří i specialistka na využití satelitních snímků v archeologii, je však stále v Evropě průkopníkem mezi těmi, kdo se o středověké islámské památky zajímá. „Ten, kdo jezdil do Mezopotámie, se většinou zabýval asyrským obdobím, dobou bronzovou nebo ještě staršími obdobími. Nejmladší vrstva osídlení zajímala málokoho. Jen tak se mohlo stát, že světu unikly informace o zhruba dvacítce zaniklých měst, které jsou i dnes v terénu dobře viditelné,“ zdůrazňuje archeolog Univerzity Palackého. Data o unikátních památkách sbírá v iráckém Kurdistánu už jedenáct let. Většinou tak, že ze základny v Arbílu vyjíždí se svým týmem na různá místa, o nichž je díky satelitním snímkům přesvědčen, že skrývají nějaký historický skvost.

„Z podoby archeologické lokality na satelitním snímku je vidět, jak je památka velká, jak je přibližně stará i v jakém je stavu. Potom se už orientujeme pomoci GPS, provedeme základní povrchový průzkum a dokumentaci toho, co je na povrchu vidět,“ popisuje svou činnost v terénu. Ne všechna místa jsou však archeologům přístupná. Jedná se o válkou zmítaný region a některé pozůstatky měst se nacházejí například v dlouhodobě nepřístupné oblasti středního Tigridu. Stejně tak je na tom i největší město severního Iráku Mosul, jehož zkázu archeologové mapují pouze prostřednictvím satelitních snímků.

Digitální modely: budoucnost mosulské architektury 

Památky Mosulu, historicky nejvýznamnějšího města severního Iráku, mapují archeologové už delší dobu a nikdo z nich neočekával, že události naberou tak ničivý obrat.

 „I když pobývám v Kurdistánu každoročně už řadu let, v Mosulu jsem osobně nikdy nebyl. Už víc než čtyři desítky historických staveb nevyčíslitelné hodnoty z první poloviny 13. století tam padlo za oběť útokům jednotek tak zvaného Islámského státu a vše nasvědčuje tomu, že unikátní mosulská architektura nepřežije,“ tvrdí archeolog Karel Nováček. Je nešťastný z toho, že světu před očima mizí specifická šíitská architektura.

„Architekti, kteří tyto stavby stavěli, byli většinou křesťanského vyznání. Měli rozsáhlé zkušenosti s křesťanskými stavbami a ty do šíitské architektury přenášeli. Jen tak mohl vzniknout univerzální mosulský architektonický svět. Dnes je většina z těchto staveb zničena, a co hůř, není ani řádně zdokumentovaná, vysvětluje Nováček.  Nejen Mosul, ale i celá světová kulturní veřejnost tak podle něj přichází o architektonický fenomén, který nemá obdoby. „Dokumentace mosulských staveb je rozptýlená v nejrůznějších sbírkách, často je v soukromém držení, jen velmi malá část z nich se objeví na internetu. Snažíme se posbírat vše, co se dá. Děláme důkladnou dokumentaci ničení ve městě. Pronikáme i do soukromých sbírek, využíváme pozůstalostí badatelů, kteří Mosul navštívili. Navazujeme i kontakty s lidmi, kteří z Mosulu pocházejí, kteří v něm pracují nebo pracovali,“ popisuje záchrannou činnost archeolog Univerzity Palackého.

Ze své mise v Kurdistánu se vrátil před nedávnem.  A než se do míst nebývalých historických skvostů opět vypraví, bude zpracovávat a vyhodnocovat data, na něž je Mezopotámie neobyčejně bohatá. Na některé výsledky mnohaleté práce se odborníci mohou těšit už na konci roku, kdy v Oxfordu vyjde monografie o českých průzkumech zaniklých islámských měst v jižním Kurdistánu. Veřejnost pak jistě ocení výstavu, která díky projektu Ohrožená architektura města Mosul, virtuálně město zrekonstruuje. Expozici plnou digitálních modelů a počítačových simulací nabídnou archeologové ve spolupráci s Akademií věd České republiky v únoru 2017.