Ve věku 54 let zemřel 20. června profesor Jiří Bajer, který od roku 1990 působil na katedře optiky přírodovědecké fakulty. V roce 1992 získal pod vedením profesora Jana Peřiny doktorát, v roce 1997 pak docenturu v oboru Kvantová elektronika-optika a v roce 2005 dosáhl titulu profesor. Ve své vědecké činnosti se zabýval kvantovou, nelineární a statistickou optikou.
„Jirka byl vášnivým čtenářem knih z nejrůznějších oblastí a rád získané informace předával svým přátelům. Když se vyskytla jakákoliv záhada, nejasnost či neznalost, byl Jiří jistota, která pomáhala problém řešit. Jiří nám všem bude velmi chybět, především pak jeho nejbližší rodině, milované dceři Emě a manželce Monice," uvedl Zdeněk Hradil z katedry optiky. Jak dodal, není však v lidské moci tento osud zvrátit a jakkoli je to těžké, je nutné se s tím smířit a vyrovnat.
Jiří Bajer se narodil 15. dubna ve Frýdku-Místku. Jako mimořádně talentovaný a nadaný student ukončil studium oboru Optoelektronika na katedře optiky přírodovědecké fakulty s vyznamenáním. V letech 2003 až 2006 byl předsedou kolegia oboru fyzika UP. Svou první práci publikoval během svých vysokoškolských studií v roce 1985, což bylo na tehdejší dobu něco zcela neobvyklého: J. Bajer, J. Peřina: Photon statistics of degenerate four-wave mixing with classical and quantum pumping, Czech. J. Phys. B 35 (1985) 1146-1162.
Během své vědecké kariéry napsal více než 45 odborných publikací. „Jeho pedagogický talent se projevoval i při popularizačních přednáškách. Byl odborníkem na optické atmosférické jevy, jeho práce Historie zkoumání duhy, Čs. čas. Fyz. 65 (2015) 283 je názornou ukázkou toho, jak lze skloubit historické téma s fyzikální intuicí a schopností systematicky vysvětlit i netriviální detaily,″ dodal profesor Hradil.
Jiří Bajer vydal také knihy Mechanika 1-3 a Optika 1-2, ve kterých čtivě a jasně vyjádřil zákony fyziky. Svou poslední knihu Optika 2 vzhledem k zhoršujícím se zdravotním potížím předal k tisku ve zkrácené formě v lednu 2018. Titulní obrázek Mezi vlnami od Ivana Ajvazovského námětem odrážel jeho postavení - znalce vlnové optiky v bouři běsů.
„Všichni, kteří jsme jej znali, si ho navždy budeme pamatovat jako tichého, skromného, čestného a pracovitého člověka, a tak v našich vzpomínkách bude žít i nadále. Pro něj více než platí citát: Tiší lidé mají tu nejhlasitější mysl," dodal Zdeněk Hradil.