Zdeněk Vtípil se narodil v srpnu 1943 v rodině lékaře, absolvoval tehdy unifikované školské vzdělání až po střední školu a následně studoval psychologii na Psychologickém ústavu MU Brno (tehdy ale od roku 1960 s názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně až do roku 1990), kterou zakončil a absolvoval v roce 1965 či 1966. Následovala roční základní vojenská služba (jako absolvent VŠ) a poté nastoupil na místo podnikového psychologa v národním podniku Meopta Brno a začal získávat zkušenosti pro svoji celoživotní profesní orientaci – psychologie práce a organizace. Koncem roku 1971 se přesunul na katedru psychologie FF Univerzity Palackého a té zůstal věrný až doslova do posledních dnů, pracovní úvazek skončil sice v roce 2020, tedy po prakticky padesáti letech, ale pomáhal katedře dále. Zemřel 3. srpna 2022.
V sedmdesátých až osmdesátých letech, kdy bylo studium psychologie spíše potlačované či nepodporované, pomáhal držet úroveň katedry spolu s kolegy Valouškem, Mohaplem, Papicou či kolegyněmi Osladilovou a Jochmannovou. Tehdy také v rámci své vědecké aspirantury absolvoval asi půlroční stáž na Univerzitě v (tehdy) Jugoslávské Lublani. Jako organizátor i spoluřešitel se s kolegy z katedry i praxe podílel na řešení úkolů tehdy vypisovaného Státního plánu vědeckého výzkumu a návazně publikoval odborné studie. Po obhajobě rozsáhlejší práce byl jmenován docentem. V osobním životě měl s manželkou Helenou, lékařkou, 2 dcery, starší se provdala v Itálii a mladší později vystudovala také psychologii. Díky starší dceři opakovaně navštívil Itálii a mluvil velmi slušně italsky.
Po roce 1990, kdy se i vysoké školství konečně zbavilo dohledu KSČ, se Zdeněk Vtípil spolupodílel na praktické resuscitaci katedry psychologie. Vedoucím byl Přemek Mohapl a Zdeněk Vtípil jako tajemník bezchybně zajišťoval organizační záležitosti. Vedle toho se významně podílel na rozvoji samostatné odborné profilace v psychologii práce a organizace. Rozvoj studia psychologie byl tehdy zcela raketový, pokud v osmdesátých letech studovalo v ročníku 8-12 lidí, nyní se hlásilo do každé formy kolem 2 tisíc uchazečů a v ročnících bylo přes 50 studentů. V letech 1994-2012 vedl katedru Řehan, následně Šucha a nyní Dolejš a lze bez nadsázky říci, že každý z nich se při téměř 5 stovkách studentů ve všech formách a stupních studia psychologie spoléhal na organizační schopnosti a spolehlivost Zdeňka Vtípila.
Co závěrem: půlstoletí spojení osoby, práce, koncepcí i realizace projektů Zdeňka Vtípila s katedrou psychologie FF UP vypovídá dostatečně o jeho významu pro studia psychologie v Olomouci, byl nám dobrým kolegou, inspirátorem i přítelem
Doc. Vladimír Řehan, emeritní děkan FF UP