Češi při posuzování příchozích cizinců zohledňují především jejich pracovní zkušenosti a ekonomický přínos. Osobní kontakt s migranty sice zmírňuje předsudky, vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku přesto často naráží na diskriminaci, jazykové bariéry a problémy s uznáváním svých kvalifikací. Vyplývá to z výzkumu, který byl realizován v rámci projektu GA ČR Perspektivy vysoce kvalifikovaných migrantů a postoje veřejnosti vůči nim na katedře rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.
„Podle aktuálního výzkumu preferují Češi migranty, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria – zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Macková z katedry rozvojových a environmentálních studií. Výsledky ohledně postojů české veřejnosti vycházejí z reprezentativního dotazníkového šetření mezi občany ČR ve věku 18 a více let.
Zajímavým zjištěním je, že osobní kontakt s cizinci sice vede k obecně větší otevřenosti vůči migraci, ale nemá vliv na samotná kritéria, koho do Česka přijmout. Lidé, kteří mají mezi cizinci přátele nebo kolegy, tedy nejsou ve svých nárocích na nově příchozí o nic méně přísní než ti, kteří s migranty osobní zkušenost nemají.
Výzkum rovněž ukazuje, že postoje veřejnosti nejsou neutrální ani k původu migrantů. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ doplnila Lucie Macková.
Součástí výzkumu bylo i 73 hloubkových rozhovorů s vysoce kvalifikovanými migranty žijícími v Česku. Všichni měli vysokoškolské vzdělání a pracovali v různých profesních sektorech. Přesto mnozí z nich popisují zkušenosti s diskriminací – na úřadech, při hledání bydlení, v přístupu ke zdravotní péči nebo na veřejnosti. Často čelí stereotypům a předsudkům, které jejich profesní postavení nijak nezohledňují. Detailní výsledky výzkumu budou publikovány v připravované knize s názvem Skilled but Struggling? The Lived Experience of Highly Skilled Migrants in Czechia, která vyjde v nakladatelství Palgrave Macmillan.
„Klíčovým problémem je také to, že kvalifikace ze zahraničí není v Česku automaticky uznávána. Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci – obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ dodala Lucie Macková.
Zvláštní pozornost věnoval výzkum zahraničním vědcům a doktorandům, kteří by mohli být přínosem pro českou akademickou sféru. Mnozí však narážejí na nízké mzdy, nejisté pracovní podmínky a nedostatek financování. Česko se tak pro ně stává spíše odrazovým můstkem než destinací. Někteří si během doktorského studia museli přivydělávat mimo obor – například prací ve fast foodech.