Představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého

Foto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, archivy jmenovaných profesorek a profesorů
Středa 13. prosinec 2023, 8:00 – Text: Martin Višňa, Milada Křížková Hronová

Během slavnostního aktu v pražském Karolinu předali prezident České republiky Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů vysokých škol. Mezi osobnostmi, které nejvyššího vědecko-pedagogického titulu dosáhly, je i sedm odbornic a odborníků z Univerzity Palackého: Kateřina Menšíková, Jiří Minařík, Karel Krejčí a Ondřej Urban z lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc, Jana Pelclová z fakulty tělesné kultury, Jan Švec z přírodovědecké fakulty a Daniel Nemrava z fakulty filozofické.

Zatímco ministr školství Mikuláš Bek ve svém proslovu hovořil mimo jiné o tom, že se v posledních letech podařilo ve vysokém školství uskutečnit jen málo z reformních plánů (proslov ministra je možné stáhnout zde), prezident Petr Pavel jmenovaným připomněl, že získáním profesorského titulu jejich profesní cesta zdaleka nekončí.

„Nyní přichází etapa, ve které bude hlavním smyslem vaší práce předat vědění ostatním, zajistit jeho kontinuitu a další rozvoj. Pomáhat mladé nastupující generaci vědců i kolegů. Motivovat studenty k touze po poznání, kreativitě a badatelské originalitě. Opravdu dobrý profesor se totiž pozná i podle toho, že ho jednou jeho žáci přerostou. To není znakem jeho profesní nedostatečnosti. To je důkazem jeho schopnosti být silným, inspirujícím a motivujícím osobním vzorem. A tak vám s těmi nejlepšími úmysly přeji, ať vás jednou vaši žáci přerostou,“ popřál jmenovaným prezident. Celý jeho projev si můžete přečíst zde.

Jmenovací dekret převzalo 73 profesorek a profesorů navržených českými vysokými školami. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého a také dva profesory, kteří na UP nepůsobí, avšak byli jmenováni na návrh Vědecké rady UP. 

 

Hned čtyři osobnosti, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, jsou spojeny s Lékařskou fakultou UP. Jednou z nich je Kateřina Menšíková, která od roku 2006 působí na Neurologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Je vedoucí lékařkou ambulantní části Centra pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť se věnuje hledání vhodných biomarkerů pro zlepšení diagnostiky těchto nemocí, výzkumu jejich molekulárně-patologického podkladu a identifikaci etiologických faktorů, genetických i environmentálních.

„Za největší úspěch považuji identifikaci populace s endemickým výskytem neurodegenerativního parkinsonismu v jednom z regionů jihovýchodní Moravy a popis jejich hlavních klinických, patologických a genetických charakteristik. Výzkum neurodegenerativních onemocnění je totiž značně limitován jejich vzácností a výraznou různorodostí klinických i patologických nálezů. Proto je řada dosud získaných poznatků týkajících se jejich patogenetických mechanismů značně kontroverzních, což se i odráží v neúspěšném vývoji účinné léčby. Populace s endemickým výskytem těchto onemocnění jsou tak velmi cenným zdrojem pro bližší studium,“ uvedla nově jmenovaná profesorka v oboru Neurologie.

Jejími cíli do dalších let je zavedení precizní diagnostiky neurodegenerativních onemocnění s využitím moderních postupů a umělé inteligence a translační výzkum směřující k vývoji účinné terapie. Jako pedagožka chce dále získávat studenty k oblasti neurověd a mladé neurovědce vychovávat k výzkumu na úrovni globálních vědeckých standardů. To ostatně vnímá i jako závazky plynoucí z dosažení profesorského titulu.

 

Určitý vrchol v akademické kariéře, ale také odrazový můstek k další práci. Tak vnímá úspěšně zakončenou profesuru Jiří Minařík z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FNOL, který byl jmenován profesorem v oboru Vnitřní nemoci. „Jsem si dobře vědom, že za titulem stojí práce mých školitelů, jmenovitě zejména profesora Vlastimila Ščudly, celé řady spolupracovníků a také pomoc rodiny,“ podotkl absolvent olomoucké medicíny a také Právnické fakulty UP. V lékařské praxi je od roku 2003, nejprve pracoval na III. interní klinice LF UP a FNOL, od roku 2014 na hemato-onkologii, kde je zástupcem přednosty pro výuku. V současnosti je členem Akademického senátu LF UP a předsedou jeho legislativní komise.

Jako lékař pečuje o nemocné s monoklonálními gamapatiemi, nádorovými onemocněními krvetvorby. „Když jsem začínal, byla prognóza těchto chorob nedobrá, nemocní se dožívali v průměrů tří až pěti let a jejich vyhlídky na kvalitní život byly limitované. Nyní jsme součástí přelomové éry, kdy dokážeme zásadně potlačit národové bujení a prodloužit kvalitní život, v řadě případů dosahují nemocní i věku běžného pro zdravou populaci. A lze předpokládat, že se blížíme i úplnému vyléčení některých typů onemocnění,“ řekl Jiří Minařík.

Za svůj hlavní úspěch považuje vybudování mezioborového spolupracujícího týmu, který se podílí na diagnostice i výzkumných aktivitách. Tým pečující o nemocné by do budoucna rád rozšířil, stejně tak by chtěl rozvinout stávající i plánované výzkumné aktivity se zapojením mladých kolegů a více podpořit výuku studentů v oborech vnitřního lékařství.

 

Na transplantaci ledvin se specializuje další z nově jmenovaných olomouckých profesorů, Karel Krejčí z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF UP a FNOL. S klinikou je absolvent LF UP spojen už od roku 1994, v současnosti je zástupcem přednosty pro výuku a vedoucím nefrologického oddělení. Dosažení profesorského titulu vnímá jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své i kolegů, závazek pro další práci i jako příležitost přispívat k podpoře vědy a vzdělávání a inspirovat další generaci lékařů, zejména mladých nefrologů.

„Můj největší profesní úspěch spočívá v zavedení programu transplantací ledvin ze žijících dárců ve FNOL a vypracování a uvedení do praxe protokolu ultrazvukové a bioptické verifikace subklinicky probíhajícího rejekčního a lékového poškození transplantované ledviny. To se podílelo na výrazném zlepšení 10letého přežívání transplantovaných ledvin v našem transplantačním centru v posledních 20 letech a také na vyšší kvalitě života a delším přežívání našich nemocných. Doufáme, že jsme tak přispěli i k optimalizaci péče o transplantované pacienty nejen na tuzemské úrovni, ale díky citacím naší práce i na zahraničních pracovištích,“ uvedl Karel Krejčí.

Jeho cílem je posílení výzkumu v oblasti rejekčních, polékových a infekčních komplikací po transplantaci ledviny s využitím analýzy genové exprese v tkáňových vzorcích. Posun zájmu na molekulární úroveň by měl přispět k detailnější analýze mechanismů zapojených do patogeneze zmíněných komplikací, včasnější diagnostice i efektivnější terapii. V oblasti klinické nefrologie chce Karel Krejčí dále přispívat ke zvyšování povědomí o významu screeningu onemocnění ledvin zejména u rizikových populačních skupin a věnovat se aplikaci nových terapeutických strategií snižujících riziko definitivního selhání jejich funkce.

 

V oboru Vnitřní nemoci byl profesorem jmenován také Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické LF UP a FNOL. „Dosažení titulu profesor si velice vážím, o to více, že jsem většinu kariéry strávil v neakademickém prostředí. Chtěl bych poděkovat všem, kteří mne na cestě ke jmenování podporovali, zejména učitelům, spolupracovníkům a samozřejmě rodině,“ uvedl lékař, který po promoci na LF UP nastoupil do nemocnice ve Frýdku-Místku, později se stal primářem ve Vítkovické nemocnici v Ostravě a na léčbě pacientů se podílel i ve Fakultní nemocnici Ostrava. Habilitoval v roce 2018 na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové, od téhož roku pak vede olomouckou kliniku. V současnosti je mimo jiné členem Akademického senátu LF UP.

Jeho specializací je terapeutická digestivní endoskopie, zaměřoval se především na endoskopickou léčbu nádorů trávicí trubice. „Nyní se věnuji také zavádění nových metod v endoskopii slinivky břišní a žlučových cest. Za největší úspěch považuji vybudování dvou gastroenterologických pracovišť, která patří k nejlepším v zemi. Jako dřívější předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP jsem se podílel na reformě organizace endoskopické péče u nás,“ přiblížil.

„V dohledné době bych chtěl koordinovat národní studii o včasném záchytu nádoru slinivky břišní u osob ve vysokém riziku. Tento cíl je reálný díky spolupráci s vynikajícími odborníky ve FNOL a na LF UP napříč obory,“ prozradil Ondřej Urban své nejbližší odborné plány.

 

Novou profesorku má ve svých řadách i Fakulta tělesné kultury UP. V oboru Kinantropologie byla jmenována Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu, vědeckovýzkumného pracoviště fakulty, která zároveň působí i na katedře sportu. Je absolventkou FTK, oboru Tělesná výchova – česká filologie, v roce 2005 dokončila doktorské studium a o deset let později habilitovala. Dosažení profesorského titulu je pro ni přirozeným vyústěním delší systematické a tvůrčí práce v univerzitním prostředí a současně potvrzením, že to, co dělá, má svůj smysl a svoji hodnotu.

Ve spolupráci s kolegy se Jana Pelclová zaměřuje na hlubší porozumění modifikovatelným behaviorálním faktorům zdraví, mezi které patří pohybové chování reprezentované zejména pohybovou aktivitou, sedavým chováním a spánkem. „Naším současným úkolem je hledání nejvhodnějšího 24hodinového profilu pohybového chování z pohledu primární, sekundární a terciární prevence vzhledem k různým zdravotním ukazatelům tak, aby bylo možné dát konkrétní doporučení k optimalizaci životního stylu u jednotlivých populačních skupin,“ přiblížila.

Jako svou silnou stránku vnímá to, že se jí daří komplexně propojovat řešená témata v oblasti výzkumu, edukační činnosti i aplikace do praxe. Za úspěch považuje několikaleté vedení velké evropské skupiny vytvářející metodiku pro pohybové intervence využívající nové technologie u seniorské populace. Do budoucna chce pokračovat v nastaveném trendu hledání nových možností monitoringu pohybového chování, zpracování dat či mezioborové a mezinárodní spolupráce pro co nejlepší aplikovatelnost výsledků práce do praxe. „Těšilo by mě také propojit výzkumné aktivity s mojí výukovou činností na katedře sportu a mým koníčkem, a to v rámci pohybových intervencí, speciálně s tanečním obsahem. Z lidského pohledu bych chtěla dobře balancovat pracovní a rodinný život. Podpora manžela, dětí i širší rodiny pro mě byla a stále je klíčová,“ dodala Jana Pelclová.

 

Mezi novými profesory je také Jan Švec z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP, který se věnuje základnímu a klinickému výzkumu tvorby lidského hlasu. Dosažení profesorského titulu bere nejen jako ocenění své práce, ale také jako osobní přínos ke zvýšení prestiže tohoto málo známého a málo rozšířeného oboru. S olomouckou přírodovědou je Jan Švec spjat už od studentských let, na studium jemné mechaniky a optiky navázal doktorským studiem biofyziky v Olomouci a lékařských věd na Univerzitě v Groningenu. Působil jako vědecký pracovník v Nizozemsku, USA a Švédsku, a v současnosti i v Hlasovém a sluchovém centru Praha, kde s lékaři aplikuje nové výsledky do klinické praxe.

„Hlavním problémem mého základního výzkumu je objasnit principy a mechanismy tvorby hlasu, které zahrnují biomechaniku kmitání hlasivek, tvorbu a šíření zvuku v hlasovém traktu člověka, a vyzařování hlasu ven z úst a nosu do prostoru. Pro tento účel je třeba kombinovat zejména informace z fyziky, biologie, lékařských věd a inženýrství. V klinickém výzkumu jde pak o lepší pochopení vzniku poruch hlasu a zlepšení diagnostických a terapeutických možností u pacientů s těmito poruchami, včetně hlasových profesionálů – zde se přidávají ještě informace z dalších oborů, např. pěvecké pedagogiky, klinické logopedie či fonetiky,“ vysvětlil odborník, který navrhl laryngoskopickou metodu videokymografii využívanou pro zlepšení diagnostiky poruch hlasu a který byl v roce 2022 uveden v seznamu 2 % nejcitovanějších vědců světa.

„Úspěchem je také to, že se nám podařilo aplikovat vědomosti o tvorbě hlasu člověka pro objasnění mechanismu vzniku zpěvu u ptáků a v poslední době také mechanismu předení koček,“ dodal Jan Švec, jehož cílem je dále posunout možnosti funkční diagnostiky poruch hlasu a také objasnit vznik hlasových rejstříků.

 

Mezi novými profesory a profesorkami je také Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP. Vystudoval španělskou a portugalskou filologii na Masarykově univerzitě, kde pokračoval i v doktorském studiu a později se habilitoval. Svou profesionální dráhu zahájil působením na Univerzitě v Granadě, od roku 2009 je členem katedry romanistiky FF UP. Profesorem byl jmenován v oboru Dějiny konkrétních literatur (románské literatury) na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity. „Znamená to pro mě a mé nejbližší zejména velkou úlevu. Dosažení profesorského titulu zároveň beru jako další výzvu, ani ne tak pro mě, jako pro obor, který se tímto snažím podpořit nebo posílit. Zvláště v dnešní složité době, kdy se diskutuje o užitečnosti filologie jako takové,“ řekl.

Dlouhodobě se zabývá latinskoamerickou literaturou, jejím významem pro světovou, respektive českou kulturu. „Konkrétně vztahem politiky a literatury v argentinské a kubánské kultuře, tedy tématem s interdisciplinárním přesahem a myslím dosti aktuálním,“ dodal. K další práci ho inspiruje dobře fungující kolektiv kolegů a doktorandů na katedře i kolegové v zahraničí. „Nyní bych si však konečně chtěl najít čas na četbu současné literatury a něco o ní i napsat. Na poli institucionálním chci v této turbulentní době bojovat za svůj obor, obhajovat jeho smysl a smysluplně jej otevíral dalším výzvám,“ doplnil Daniel Nemrava.  

Na návrh Vědecké rady UP byli profesory jmenováni také David Lukáš, a sice v oboru Biofyzika, a Vítězslav Straňák v oboru Aplikovaná fyzika.

David Lukáš působí na Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci (TUL), kde vede oddělení bioinženýrství na katedře chemie. Dlouhodobě se zabývá fyzikálními procesy pro elektrostatickém zvlákňování polymerů, je autorem řady publikací a patentů, mimo jiné patentu na zařízení pro výrobu polymerních nanovláken pomocí střídavého proudu. V letech 1997–2002 byl rektorem TUL.

Vítězslav Straňák je vedoucím Laboratoře fyziky plazmatu a nanostruktur, kterou vybudoval na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zároveň působí i ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR na Oddělení nízkoteplotního plazmatu. Soustředí se na interdisciplinární výzkum na pomezí aplikované fyziky plazmatu, povrchového (nano)inženýrství a biochemie s cílem vyvinout nanostrukturované povrchy s novými funkčními a biofunkčními vlastnostmi, které lze využít jako aktivní senzorické struktury, povrchy interagující s buňkami, dopované tenké vrstvy, které mohou nacházet uplatnění v širokém oboru technologických aplikací.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)