Proč studenti a studentky předčasně ukončují studium ještě před absolutoriem? Výsledky pilotního dotazníkového šetření ukázaly, že ve většině případů nejde o nespokojenost s kvalitou vzdělávání ani o ztrátu zájmu o vysokoškolské studium. Častěji studenti hledají vhodnější studijní program nebo se potýkají s náročností studia a skloubením studijních povinností s prací. Dotazníkové šetření bude pokračovat i po dalších semestrech a umožní tak dlouhodobě sledovat důvody předčasného ukončování studia. Na průzkum navazuje právě probíhající šetření mezi studujícími na UP (podrobnosti na konci článku).
Pilotní šetření probíhalo během letních prázdnin od 1. července do 31. srpna 2026. Univerzita oslovila 584 studentů, kteří studium neukončili absolvováním. Dotazník vyplnilo 102 respondentů, návratnost tak dosáhla 17,5 procenta. Většinu tvořili studenti bakalářských programů a prezenční formy studia.
„Výsledky ukazují, že předčasné ukončení studia často neznamená odchod z vysokoškolského vzdělávání jako takového. Řada studentů pouze hledá studium, které lépe odpovídá jejich představám a kariérním cílům. Současně se potvrzuje význam podpory studentů v náročných obdobích studia, ať už jde o orientaci ve studijních povinnostech, zvládání náročných předmětů nebo slaďování studia s pracovními a osobními závazky,“ shrnuje výsledky šetření prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová.
Z odpovědí vyplynulo, že rozhodnutí studovat konkrétní program bývalo ve většině případů promyšlené. Třetina respondentů uvedla, že šlo o jediný obor, na který se hlásili, dalších 15 procent jej označilo za svou jednoznačnou první volbu. Přesto se během studia u části studentů objevily pochybnosti. Téměř čtvrtina respondentů přiznala, že během studia zvažovala, zda by pro ně nebyl vhodnější jiný program, a 14 procent zpětně dospělo k závěru, že si vybrali špatně.
Samotnou náročnost studia přitom studenti většinou nevnímali negativně. Čtyři z deseti uvedli, že odpovídala jejich očekávání, zhruba třetina ji označila za vyšší, než předpokládala. Zajímavým zjištěním je také skutečnost, že tři čtvrtiny respondentů byly přesvědčeny, že pro splnění studijních povinností udělaly maximum.
Mezi faktory, které ovlivnily rozhodnutí studium ukončit, se nejvýrazněji zařadila časová náročnost studia. Významnou roli sehrály také obtížné předměty, které studenti nedokázali úspěšně zvládnout, nutnost zaměstnání kvůli pokrytí životních nákladů a v některých případech i jiný přístup vyučujících, než očekávali. Naopak jako méně důležité se ukázaly nedostatek informací o studijních povinnostech nebo nedostupnost podpůrných služeb univerzity.
Průzkum také otevřel téma většího provázení studentů během studia. Více než tři čtvrtiny respondentů nevěděly o tom, že by na jejich pracovišti působila osoba, která by jim pomáhala orientovat se ve studijních povinnostech či upozorňovala na důležité termíny. Současně však více než devět z deseti dotázaných uvedlo, že by podobnou podporu během studia uvítali.
„Za jeden z nejzajímavějších výsledků považuji skutečnost, že naprostá většina respondentů by ocenila člověka, který by je studiem aktivně provázel. Ukazuje se, že vedle kvalitní výuky hraje důležitou roli také včasná komunikace, podpora a možnost obrátit se na někoho, kdo studentům pomůže zorientovat se v nárocích vysokoškolského prostředí,“ podotýká Petrová.
Nejčastějším důvodem ukončení studia byl přechod na jiný studijní program v rámci Univerzity Palackého, který uvedlo 36 procent respondentů. Dalších 12 procent odešlo studovat na jinou vysokou školu. Mezi často zmiňovanými důvody se objevovaly také osobní či zdravotní komplikace nebo zjištění, že obsah studia neodpovídal očekáváním. Nikdo z respondentů naopak neuvedl, že by studium ukončil proto, že nechtěl studovat vysokou školu nebo že by mu studium připadalo nekvalitní.
„Každý student, který studium předčasně ukončí, představuje pro univerzitu příležitost zamyslet se nad tím, co lze udělat lépe. Právě proto jsou podobná šetření důležitá. Pomáhají odhalit překážky, které studenti během studia zažívají, a hledat cesty, jak je odstranit nebo alespoň zmírnit,“ uzavírá prorektorka.
Výsledky pilotního šetření přinášejí univerzitě cennou zpětnou vazbu. Naznačují, že pozornost by bylo vhodné zaměřit především na podporu studentů v náročných fázích studia, pomoc při orientaci v akademickém prostředí a na lepší zachycení těch, kteří zvažují změnu studijního programu. Další sběr dat bude probíhat po jednotlivých semestrech a s rostoucím počtem respondentů umožní podrobněji sledovat také specifika jednotlivých fakult.
Anketa pro studující druhých ročníků Bc., Mgr. a nMgr.
Jak se vám studuje na UP a co vám přišlo během 1. ročníku nejnáročnější? Přemýšlel/a jste někdy dokonce o zanechání studia?
Podělte se o své zkušenosti se studiem, jeho náročností i podporou, kterou během něj využíváte. Vaše zkušenosti pomohou ke zlepšení péče o studenty na začátku studia a lepšímu nastavení služeb a podmínek tak, aby studium na UP bylo co nejúspěšnější a nejpřívětivější pro současné i budoucí studenty.
Anketu vyplňujte od 4. do 22. listopadu 2026 ve STAGu v části Moje studium → Hodnocení kvality (viz přiložený obrázek):
