Evropský parlament schválil ve středu nová pravidla usnadňující přístup k novým odrůdám rostlin, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN UP, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.
Jak rozhodnutí hodnotíte? Co pro vás osobně znamená?
Konečně! Rozhodnutí považuji za dobrý kompromis mezi původním návrhem Evropského parlamentu a požadavky členských států v Radě EU. Přináší jasnější a předvídatelná pravidla pro využívání nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin, a to bez zásadních omezujících opatření, která by jejich širšímu uplatnění bránila. Osobně je to pro mě zlomový milník osmiletého úsilí, které začalo v roce 2018, kdy Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny vzniklé pomocí NGT spadají pod legislativu pro GMO. Od té doby jsem se aktivně zapojoval do celé řady iniciativ – zejména v rámci svého působení v Evropské biotechnologické federaci, prostřednictvím expertních studií, posudků, konzultací pro Evropskou komisi i jednání s poslanci Evropského parlamentu. Účastnil jsem se také odborných seminářů v Bruselu a workshopů na půdě Evropského parlamentu. O to více mě těší, že se nyní podařilo dosáhnout smysluplného posunu.
Vyslyšeli podle vás politici hlasy expertů?
Ano, domnívám se, že se podařilo přesvědčit potřebnou většinu politické reprezentace, aby naslouchala odborné komunitě. Rozhodnutí reflektuje vědecké poznatky o bezpečnosti a přínosech NGT a opírá se o racionální argumenty. Zároveň se podařilo omezit vliv některých zájmových skupin, jejichž postoje často vycházejí spíše z přesvědčení než z vědecky ověřených dat.
Co konkrétně změna přináší?
Klíčovým prvkem nové legislativy je rozlišení mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin. V rámci takzvané Přílohy I schváleného dokumentu jsou definovány rostliny, jejichž genetické změny jsou srovnatelné s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Tyto rostliny nebudou regulovány jako GMO a budou podléhat velmi zjednodušenému režimu schvalování pro jejich široké použití téměř stejné jako u konvenčních odrůd. Ve výsledku je to přiblížení evropské legislativy, byť stále s určitými omezeními, realitě přirozených genetických změn a evoluce. Druhá kategorie NGT rostlin, které obsahují komplexnější genetické změny, bude nadále podléhat přísnějším pravidlům, nicméně i zde dochází k určitému zjednodušení a zpřehlednění procesů.
Kdo bude mít ze změn největší benefit?
Přínosy lze očekávat napříč celým řetězcem. Šlechtitelé získají nový nástroj, který umožní výrazně zkrátit a zlevnit vývoj nových odrůd. Budou například schopni cíleně vytvářet rostliny s vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům i tam, kde konvenční šlechtění selhávalo.
Pěstitelé budou mít k dispozici odrůdy s nižšími nároky na chemickou ochranu a hnojení. Zároveň mohou očekávat vyšší stabilitu výnosů díky lepší adaptaci rostlin na stresové faktory, včetně sucha nebo extrémních teplot, což je v souladu s cíli evropských strategií, jako je Green Deal.
Spotřebitelé se mohou těšit na plodiny s vyšším obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek, lepší chutí či delší trvanlivostí. Tyto vlastnosti se již dnes objevují u produktů dostupných mimo EU.
Jak se změna dotkne výzkumu? Obecně, ale i v CATRIN?
Očekávám významné oživení aplikovaného výzkumu ve šlechtění rostlin. Nové poznatky z oblasti molekulární genetiky a genomiky, které mají praktický potenciál, bude možné mnohem snáze přenést z laboratorního prostředí do praxe. Zásadním přínosem bude možnost testovat nové linie přímo v polních podmínkách, což bylo dosud v EU výrazně omezené. Nové genomické techniky se tak stanou plnohodnotným a běžně využívaným nástrojem moderního šlechtění. V CATRIN se dlouhodobě věnujeme editování genomu ječmene v rámci mezinárodního konsorcia projektu BEST-CROP. Nová pravidla významně usnadní mezinárodní spolupráci, sníží administrativní bariéry při výměně materiálů a umožní efektivnější testování nových linií. Zároveň lze očekávat zvýšený zájem šlechtitelských firem o výsledky našeho výzkumu a jejich praktické uplatnění.