Poznání dědičné informace planých předchůdců pšenice umožní šlechtění odolnějších odrůd

István Molnár.
Foto: Radka Kvasničková
pátek 6. října 2017, 12:00 - Text: Radka Kvasničková, Martina Šaradínová

Ke šlechtění odolnějších odrůd má přispět výzkum dědičné informace planých předchůdců pšenice v olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).  Spolu s tamními odborníky se v něm této problematice od září věnuje i maďarský vědec István Molnár. Jeho vědecko-výzkumný pobyt v České republice podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA).

Olomoučtí vědci se snaží zjistit, které geny jsou zodpovědné za určité vlastnosti planě rostoucích předchůdců pšenice. S Istvánem Molnárem z Agricultural Institute v Martonvásáru začali spolupracovat už před deseti lety. Podle vědeckého ředitele CRH Jaroslava Doležela se však nyní společná práce díky evropské podpoře posouvá na vyšší úroveň.

„Skvěle se doplňujeme, protože István Molnár se věnuje šlechtění a přípravě materiálů pro šlechtění, zatímco my zase vyvíjíme techniky pro analýzu dědičné informace. Je výborné, že nyní můžeme pracovat společně v jednom týmu, protože vznikají nové nápady a práce je efektivnější. Pro nás je navíc velkým přínosem i to, že se budou vyvíjet a inovovat i naše metody,“ uvedl profesor Doležel.

Maďarský vědec považuje svůj pracovní pobyt v Olomouci za přelomový. „Možnost pracovat s olomouckými kolegy je pro mě velmi cenná a pro můj výzkum nezbytná. V Maďarsku jsem využíval především tradiční metody křížení.  Nyní mám k dispozici nejmodernější techniky, které mohou analyzovat tisíce vzorků, a tak je celá práce mnohem rychlejší, efektivnější a levnější,“ vysvětlil Molnár.

Šlechtitelé potřebují geny planě rostoucích předchůdců pšenice

Získané výsledky výzkumu poslouží nejenom vědcům, ale i šlechtitelům, pro něž bude mít tento projekt praktický dopad v řádu několika let. Naopak dílčí poznatky lze uplatnit velmi rychle. Například molekulární značky, pomocí kterých lze identifikovat cizí DNA v rostlině, se mohou použít při křížení už v dalším roce. Planě rostoucí druhy pšenice mají unikátní vlastnosti, které šlechtěné rostliny ztratily.

„V průběhu mnoha let šlechtitelé i pěstitelé pšenici ,rozmazlovali´. Jejich hlavním cílem byl co nejvyšší výnos a tak se stalo, že se některé vlastnosti, které se nezdály důležité, poztrácely. Pšenici jsme třeba hnojili, aby měla dost živin, nebo jsme ji bránili proti nemocem různými postřiky. V poslední době se ale ukazuje, že to není úplně ideální řešení. Chceme více chránit životní prostředí, a proto se snažíme přispět ke šlechtění odrůd, které budou odolnější a jejichž pěstování bude vyžadovat méně chemikálií. Pokud plané druhy chtěly přežít, musely se o sebe umět postarat. Právě tyto vlastnosti chceme vrátit nazpět do pšenice,“ objasnil Doležel.

Projekt prezentoval v Bruselu

István Molnár pracuje na svém výzkumu v tuzemsku od letošního září a na Hané bude bádat dva roky. Svůj projekt na konci září představil na slavnostním večeru v Bruselu.  „Jsem velmi rád a vážím si toho, že je hodnocení našeho projektu tak dobré, že mě pozvali a dali mi možnost představit naši práci. Je to pro mě mimořádná zkušenost podělit se o naše téma nejen s jinými vědci, ale také s dalšími hosty a politiky,“ svěřil se maďarský vědec.

Podle Doležela patří tento výzkum nabízející řešení pomocí nejnovějších metod genomiky k  evropské špičce a možnost představit ho na slavnostním večeru byla velká pocta. „Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Chvilku nám trvalo, než jsme si uvědomili, že je to pravda. Je to výjimečné ocenění výzkumu, který je na jedné straně založený na nejnovějších technikách molekulární biologie a na druhé straně je v něm poměrně důležitý komponent aplikovaného výzkumu, tedy přípravy šlechtitelských materiálů. A my všichni víme, jak důležitý je přenos výsledků vědeckého bádání do praxe,“ doplnil Doležel.