Biomarkery neurodegenerativních proteinopatií, využití 3D tisku či umělé inteligence v medicíně nebo robotické závěsné operace – to jsou některá z témat prezentací, které nejvíce zaujaly členy hodnoticích komisí 56. konference studentských vědeckých prací na Lékařské fakultě UP. Vybrat ty nejlepší nicméně nebylo snadné, během dne totiž v pěti sekcích zazněla téměř stovka příspěvků.
Studentská vědecká odborná činnost je pro posluchače lékařské fakulty prvním krokem k vědecké kariéře a příležitostí hlouběji poznat vybranou oblast medicíny a navázat profesní kontakty s odborníky z fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc. Na každoroční konferenci studenti prezentují výsledky své vědecko-výzkumné práce před svými kolegy i hodnotiteli, mezi kterými i letos byli hosté z Jesseniovy lékařské fakulty v Martině, se kterou LF UP dlouhodobě spolupracuje.
„Mohu mluvit pouze za chirurgickou sekci, kde jsem byl členem komise. Měli jsme opravdu velmi složitou práci, protože jak váš přednes, tak zpracování příspěvků byly excelentní a myslím si, že to je velmi dobrý základ pro vaši budoucí praxi, pokud se budete věnovat i vědě. Děkuji, že jsem mohl naslouchat vašim přednáškám, a dovolím si říci, že budoucnost medicíny je ve vás zajištěna,“ chválil autory prezentovaných prací proděkan a statutární zástupce děkana Dušan Klos při vyhlášení vítězů jednotlivých sekcí v jídelně FNOL.
Společně s proděkankou Hanou Kolářovou a zástupci Spolku mediků LF UP, který konferenci zajistil organizačně, těm nejlepším předal diplomy a také publikace a poukazy od nakladatelství Grada.
Jedním z oceněných byl Matěj Šňupárek ze 6. ročníku Všeobecného lékařství, který v Klinické a interní sekci zaujal prezentací možného využití umělé inteligence v radioonkologii, pro přesné cílení ozařování při léčbě nádorů mozku.
„Před zahájením ozařování musí lékař na snímku mozku označit, kam záření půjde a kde je naopak nežádoucí. Tomuto procesu se říká konturace. Na olomoucké radioonkologii již využívají algoritmus pro označení orgánů a oblastí, které ozařovat nechtějí, jako je například mícha nebo oči. Lékařům to usnadňuje práci a šetří čas. Algoritmus pro konturaci nádorové masy ale zatím nemají, zkusil jsem pro toto najít a vytrénovat vhodnou neuronovou síť,“ uvedl autor vítězné práce, který zároveň studuje na aplikovanou informatiku na Ostravské univerzitě.
„Nevím přesně, proč se moje práce hodnotitelům líbila, ale myslím si, že to může být tou reálnou aplikovatelností. Závěrem mé práce totiž je, že testovaný algoritmus má potenciál pro využití v praxi. Není to však tak, že by se hned podle kontur vygenerovaných neuronovou sítí ihned mohlo ozařovat. Lékař by tyto primární kontury nejdříve musel schválit, případně modifikovat. Tento přístup by nicméně mohl výrazně zjednodušit a zrychlit lékařskou práci,“ dodal Matěj Šňupárek, který se chce této problematice i nadále věnovat.
