Laureátem Ceny Platformy CEFRES se stal Tomáš Jirsa z FF UP

Cenu platformy CEFRES převzal Tomáš Jirsa z FF UP na Velvyslanectví Francie v Praze.
Foto: archiv TJ
středa 20. září 2017, 7:55 – Text: Milada Hronová

Tomáš Jirsa z Filozofické fakulty Univerzity Palackého získal prestižní francouzsko-českou cenu. Cenu platformy CEFRES obdržel za studii s názvem Reading Kafka Visually: Gothic Ornament and the Motion of Writing in Kafka’s Der Proceß,“ publikovanou v impaktovaném časopise Central Europe.

Tomáš Jirsa, literární teoretik a komparatista působící na Filozofické fakultě Univerzity Palackého získal Cenu Platformy CEFRES udělovanou za nejlepší vědecký článek v oboru společenských a humanitních věd. Ocenění je součástí Ceny Jacquese Derridy (Prix Jacques Derrida), které Velvyslanectví Francouzské republiky ve spolupráci s Karlem Janečkem uděluje za významné počiny v humanitních disciplínách.

 „Ocenění pro mě znamená celou řadu věcí. Vzhledem k tomu, že ho se mnou obdržela etablovaná socioložka za práci o postkoloniálních urbánních studiích a doktorand antropologie za historickou stať na téma českých přehlídek tělesné jinakosti, je to pro mě vstřícný důkaz, že porota složená z renomovaných odborníků dává bádání o umění a literatuře stejnou šanci, jako mají empiričtější a dnes podstatně progresivnější obory, jakými jsou sociologie či antropologie,“ řekl Tomáš Jirsa. Rád dodává, že ocenění, které převzal z rukou laureáta Nobelovy ceny za chemii Jeana-Marie Lehna, patří nejen jemu, ale i Univerzitě Palackého, neboť právě ta mu umožňuje naplno se věnovat mezioborovým projektům.

Jirsova oceněná studie vychází z klíčové kapitoly jeho dizertační práce s názvem Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu (2012) zkoumající texty Franze Kafky, Rainera Marii Rilka, Samuela Becketta i dalších. Ukazuje, že ornament funguje jako teoretický koncept, který umožňuje chápat literární text z hlediska jeho vizuality, performativity a pohybu. Jirsa oceněnou studii publikoval v roce 2015.

„Snažím se dokázat, že navzdory přežitým, dodnes však převládajícím, definicím je ornament v kulturních dějinách něčím mnohem víc než pouhou dekorací. Není to přídavná ozdoba či vnější okrasa, ale tvořivá figura, jejíž význam nespočívá v tom, co zobrazuje, ale v tom, jakým způsobem se pohybuje, jaké myšlení provokuje a jaké smyslové i afektivní účinky produkuje,“ dodal literární teoretik z Univerzity Palackého.

Tomáš Jirsa, literární teoretik, komparatista a překladatel působící na FF UP se zabývá vztahem vizuálních umění a moderní literatury, teorií médií, tématem afektivity a estetikou videoklipu. Od října 2016 působí jako výzkumný pracovník na FF UP. Dlouhodobě zde spolupracuje s katedrou divadelních a filmových studií, kde spoluorganizoval filmový festival AFO, koordinoval projekty zaměřené na propojení univerzitního prostředí s filmovým průmyslem a podílel se na vedení mezinárodního projektu Re-prezentace minulosti. Během postgraduálního studia absolvoval stipendijní pobyty na University of California, Los Angeles a Université Sorbonne-Paris a v letech 2015 a 2017 obdržel výzkumné stipendium v Mezinárodním centru pro výzkum kulturních technik a filozofii médií ve Výmaru (IKKM). Doktorát získal v Ústavu české literatury a komparatistiky na FF UK, kde v letech 2012 – 2016 vyučoval. Je autorem dvou odborných knih Fyziognomie psaní: V záhybech literárního ornamentu (2012) a Tváří v tvář beztvarosti: Afektivní a vizuální figury v moderní literatuře (2016). Své mezioborově zaměřené studie publikuje u nás i v zahraničí.