Nový Žurnál: O neopakovatelné historii, vášni pro hudbu i o ochotě pomáhat

Prosincový Žurnál UP vychází tuto středu.
Repro: Žurnál UP
pondělí 11. prosinec 2017, 11:00 – Text: Ivana Pustějovská

Co myslíte, mají dnešní sociální sítě něco společného s vynálezem knihtisku a třicetiletou válkou? Pokud vás nic nenapadá, určitě si přečtěte rozhovor s historikem a rektorem UP Jaroslavem Millerem v nejnovějším Žurnálu UP. Odpověď tam najdete. Nové číslo časopisu vyjde ve středu 13. prosince a nabídne toho opravdu hodně – pozoruhodné objevy, portrét skladatele Víta Zouhara, příběh vědce – absolventa Aleše Pečinky nebo zážitky Honzy Gregara z Indonésie.

„In“ může být hodně věcí, některé dokonce i pozitivní a smysluplné. My v redakci jsme si jako letošní „trend UP“ vybrali dobrovolnictví. Na univerzitě je totiž hodně lidí, studentů, akademiků i zaměstnanců, kteří dělají něco navíc.  Některé z nich vám představíme. Ukážeme také, že dobrovolnictví může stát i na počátku úspěšné podnikatelské kariéry jako v případě Lucie Balarinové. „Každá pomoc začíná holýma rukama a telefonátem. To, co vám pak vaše tělo a mysl dovolí, je individuální. Ale moment správného rozhodnutí bychom měli mít v sobě zpracovaný,“ vysvětluje jednoduše svou podnikatelskou filozofii absolventka PdF, které se daří rozvíjet učení první pomoci.

„Vždycky jsem záviděl učitelům výtvarné výchovy. Těm nevadí, že žák nemaluje jako Rembrandt nebo Picasso, a přesto může, nebo spíše musí, malovat. V hudební výchově je to jinak. Po žákovi se hlavně požaduje, aby intonoval, a když nedrží ani rytmus, není schopen reprodukce hudby, převládá ještě stále názor, že by měl být raději zticha. A dostane nálepku člověka, který nemá hudební sluch,“ říká skladatel a pedagog Vít Zouhar. Co on dělá proto, aby se věci změnily? A jak skládá? Co ho na hudbě baví? Přečtěte si portrét v novém Žurnálu.

Jaroslav Miller je už čtyři roky rektorem UP, a protože mandát obhájil, ještě čtyři roky bude.  Jako rektora ho vidíme a slyšíme často, občas ale zapomínáme, že je i uznávaný profesor historie. „Říká se, že generálové vždy bojují minulé bitvy a totéž, do jisté míry, platí i pro humanitní vědce. Dnešní populismus hodně těží z nových technologií, nových forem komunikace, a to je jev, který tady nikdy v minulosti nebyl,“ vysvětluje v rozhovoru pro prosincový Žurnál profesor Miller.

Jsou osudy, které inspirují více než jiné. Příběh studenta Tadeáše Kříže z FTK k nim určitě patří. Má závažné onemocnění očí, a přesto je vynikající sportovec. Po zásluze tak letos získal titul Hrdina handicapu.

Často se říká, že naši vědci utíkají za lepším do ciziny. V nejnovějším Žurnále vám představíme absolventa UP, rostlinného genetika Aleše Pečinku, který se po mnoha letech úspěšné kariéry v Ústavu Maxe Plancka v Německu vrátil do Olomouce. „Velmi si vážím toho, že jsem získal pozici v tomto ústavu. Byl to zásadní milník v mé kariéře a velká zkušenost. Za další takový přelom považuji své nynější působení v Olomouci. Dává mi obrovské možnosti a současně je to obrovská výzva,“ míní vědec.

Zajímavou životní zkušenost pak má za sebou i doktorand z PdF Honza Gregar.  Ač nerad cestuje, vydal se na stáž do Indonésie. Co mu přinesla, to zjistíte na straně 33 nového Žurnálu.

Je to ale mnohem víc, co určitě stojí za přečtení. Takže si nenechte ujít nový Žurnál UP. Vyjde 13. prosince a bude k dispozici zdarma v označených stojanech na fakultách, v hlavní menze, ve Zbrojnici, v Pevnosti poznání, v UPointu nebo v Konviktu.

PS. A pokud si myslíte, že se všichni studenti měli v minulosti špatně, možná změníte názor, až si přečtete článek profesora Jiřího Fialy, v němž popisuje vánoční jídelníček ve šlechtickém konviktu olomoucké univerzity roku 1777. Už titulek je slibný: „Kapři na černo, štiky s omáčkou i sumci pečení na roštu.“