23. Vejdovského olomoucký vědecký den

Zahájení sympozia u řečnického pultu zleva: MUDr. Klára Marešová, přednostka Oční kliniky LF UP a FNOL a předsedkyně České oftalmologické společnosti ČLS JEP, a MUDr. Michal Hrevuš, primář Oční kliniky LF UP a FNOL.
Foto: archiv Oční kliniky LF UP a FNOL
Úterý 26. duben 2022, 10:10

V sobotu 26. března 2022 v NH Collection Olomouc Congress se po dvou ročnících prezentovaných online formou uskutečnil opět v tradiční prezenční formě již 23. Vejdovského olomoucký vědecký den. Tuto akci každoročně pořádá Oční klinika LF UP v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) pod záštitou České oftalmologické společnosti a České vitreoretinální společnosti (ČVRS – sdružující specialisty na onemocnění sklivce a sítnice). Sympozium je koncipováno monotematicky a zabývá se vitreoretinální problematikou (onemocněními sklivce a sítnice).

Významného setkání vitreoretinálních specialistů i oftalmologů ostatních subspecializací se letos zúčastnilo 304 lékařů z České republiky a Slovenska. Během konference, která byla rozdělena do čtyř tematických bloků, zaznělo celkem 32 odborných sdělení. Nově byla mezi přednáškové bloky začleněna „OCT show Vejdovského dne“ moderovaná prim. Pavlem Němcem (ÚVN Praha, prezident České vitreoretinální společnosti). Oproti předchozímu úspěšnému online ročníku byla dále navýšena aktivní účast přednášejících z Oční kliniky LF UP a FNOL na celkem sedm samostatných prezentací a další dvě sdělení zazněla v rámci OCT show Vejdovského dne.

V předvečer diskuzního dne proběhlo odborné sympozium společnosti Novartis „Budoucnost již není ve hvězdách“. Věnováno bylo aktuálně nejnovější dostupné účinné látce brolucizumabu, který se využívá v léčbě věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Celkem bylo registrováno 82 účastníků.

První dva bloky sympozia se zabývaly VPMD, onemocněním žluté skvrny (makuly), které v rozvinutých zemích postihuje až 20 % populace. Toto onemocnění je nejčastější příčinou ireverzibilní těžké ztráty zraku v populaci starší 50 let.

První blok byl věnován vlhké formě tohoto onemocnění, která se projevuje výrazným poklesem centrální zrakové ostrosti z důvodu prosakování tekutiny z prorůstajících cév na sítnici v makule. V posledních letech se terapeutické možnosti vlhké formy VPMD dále rozvíjejí a paralelně probíhají četné studie zkoumající účinnost nových možností léčby. Aktuálně nejpoužívanější a nejefektivnější léčbou jsou pravidelné aplikace injekcí léčebné látky do sklivcového prostoru oka. Postupně dochází k výraznému zlepšování v dostupnosti této léčby, rozšiřuje se síť aplikačních center v ČR, a pacienti mohou být tedy dříve a intenzivněji léčeni. Stále ovšem platí, že se jedná o léčbu časově, personálně a finančně velmi nákladnou. Diskutován byl také zatím nejnovější dostupný preparát určený k léčbě této formy onemocnění, který obsahuje účinnou látku brolucizumab. V ČR byl registrován v září 2020 a od prosince téhož roku je k léčbě využíván i na Oční klinice FNOL.

Druhý blok se zabýval suchou formou VPMD, která je nejčastější formou a je charakterizována akumulací drůz (materiálu, který narušuje funkční struktury sítnice oka). Mezi rizikové faktory patří věk, kouření a genetická predispozice. Medikamentózní léčba je omezena na doplňky stravy, které obsahují antioxidanty, vitaminy, stopové prvky (zinek, selen) a lutein. Tento blok byl mezioborový a v předsednictvu mimo oční lékaře usedl MUDr. Miroslav Hrubý (III. Interní klinika FNOL). Nosným tématem bylo využití a indikace reoferézy. V principu se jedná o léčebnou metodu mimotělního odstranění určitých složek krevní plazmy. Samotná léčba je obvykle tvořena 8–10 sezeními a u vhodně indikovaných nemocných může snižovat riziko zhoršení suché formy, případně zpomalit progresi onemocnění.

Třetí blok byl věnován tumorům sítnice, zrakového nervu a cévnatky. Nejvíce byla řešena problematika maligního melanomu cévnatky (MMU). Jedná se o nejčastější primární nitrooční nádor dospělých. Metastazuje nejčastěji do jater, plic a kostí. Volba léčebné metody je mnohdy obtížná a je třeba zohlednit nejen rozsah samotného nádoru, oční nález, zrakové funkce, celkový zdravotní stav, ale nelze opomenout ani preference samotného pacienta. Ke každému případu je proto nutné přistupovat individuálně.

Obecně při řešení menších nádorů lze aplikovat brachyterapii (dočasné našití radioaktivního zářiče na bělimu oka), dalšími možnostmi jsou protonové záření či stereotaktické záření (LINAC, Leksellův gama nůž, Cyber knife). Protonová léčba má své nežádoucí účinky a je proto nutné po zákroku pravidelné sledování pacienta. Jako možná komplikace může vzniknout tzv. postradiační retinopatie, která je charakterizovaná změnami na sítnici: krvácením, otokem, novotvorbou cév a v konečných fázích až odchlípením sítnice. Tato komplikace častěji vzniká u rozsáhlejších a centrálně uložených nádorů a při použití vyšších dávek záření. Pokud je nádor příliš rozsáhlý, je nutné přistoupit k enukleaci očního bulbu (vynětí oční koule). Při následné péči je velmi důležitá mezioborová spolupráce s onkology.

Následně byla mezi zvykle vedené přednáškové bloky zařazena již zmiňovaná premiéra „OCT show Vejdovského dne“ (OCT = optická koherenční tomografie – metoda k detailnímu neinvazivnímu zobrazení sítnice). Moderování se zhostil prim. Pavel Němec a provedl posluchače sérií pěti různých kazuistik spojených sítnicovou tematikou.

Důraz v tomto novém přednáškovém formátu byl kladen především na bohatou obrazovou dokumentaci, detailní popis snímků a následnou diskuzi.

Finální a zároveň nejobsáhlejší čtvrtý blok se věnoval celé paletě onemocnění, zejména centrální části sítnice. Opět se jednalo o sekci multioborovou a přednášky oftalmologů obohatila prim. Václava Curtisová (Ústav lékařské genetiky FNOL). Zazněly zde prezentace na téma různých možností chirurgického řešení makulární díry (otvor ve žluté skvrně). Přednášky se dotkly i problematiky vitreoretinálního rozhraní či očních změn v těhotenství. Obohacující byla sdělení o dědičných onemocněních sítnice, možnostech genetické diagnostiky, poradenství při plánování těhotenství a v posledních letech i léčby onemocnění způsobeného mutací v genu RPE65. Tato mutace (změna v genetické informaci) se vyskytuje u onemocnění nazývaného retinitis pigmentosa, které má v ČR zhruba 2700 lidí. Od roku 2018 je v Evropě dostupná genová terapie preparátem Luxturna a vhodné kandidáty je tak možné poprvé v historii opravdu léčit.

23. ročník Vejdovského olomouckého vědeckého dne se opět ukázal jako skvělá příležitost k hodnotné výměně zkušeností a načerpání nových vědomostí, navíc proběhl po dvou letech on-line webinářů znovu ve všemi vítané prezenční formě. Nezbývá tedy než poděkovat organizačnímu výboru (vedení Oční kliniky LF UP a FNOL: přednostka Klára Marešová a primář Michal Hrevuš) a všem přednášejícím.

 

MUDr. Tomáš Mudroch, Oční klinika LF UP a FNOL

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)