Cenu Edvarda Beneše získali také absolventi Univerzity Palackého

Vila E. Beneše, Sezimovo Ústí
Foto: archiv KH FF UP.
Sobota 21. listopad 2020, 8:03 – Text: Milada Křížková Hronová

Diplomová práce Lucie Mackové s názvem Postavení Vojty Beneše v rámci prvního zahraničního odboje v Americe (1914–1918) získala Cenu Edvarda Beneše třetího stupně v kategorii historie 20. století. Ve stejné kategorii získal čestné uznání i Marek Vašut za práci Životní osudy zpravodajského důstojníka Františka Fryče. Oba ocenění jsou čerstvými absolventy katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

„Velmi si ceny vážím. Znamená pro mě první akademický úspěch mimo naši univerzitu. Je to něco, co kladně ohodnotili lidé, kteří mě nikdy neviděli, doposud neviděli žádnou moji práci. Navíc jsem díky tématu poznala několik lidí z oboru, kteří mi nabídli pomoc, kdybych práci chtěla rozšířit,“ uvedla Lucie Macková.

Diplomová práce, kterou jí na katedře historie FF UP vedl Lukáš Perutka, se věnuje Vojtovi Benešovi. V Česku téměř zapomenutý muž byl jedním z předních činitelů Českého národního sdružení v Americe. „České národní sdružení byla organizace, která stála za ideály T. G. Masaryka,“ vysvětlila oceněná absolventka UP, jejíž diplomová práce se zaměřuje na období první světové války a na Benešovo postavení v rámci československého odboje nejen za oceánem, ale také v evropském prostoru. Autorka v ní polemizuje nad jeho přínosem ke vzniku samostatného Československa (1918) a nabízí rozšířený pohled na dějiny odboje. Práce poskytuje také informace, které se týkají jedné z největších krajanských kolonií ve světě.

„Vždy mě bavily české dějiny. Bohužel neovládám plynně němčinu, která je základem každého českého historika, proto jsem pro diplomovou práci hledala téma, v němž by převládla v pramenné základně angličtina. Díky tomu jsem našla zalíbení v dějinách krajanů za oceánem,“ dodala Lucie Macková. Jméno Vojty Beneše zahlédla během studia čirou náhodou. „Začal mě zajímat o to více, když jsem zjistila, že se jedná o staršího bratra Edvarda Beneše, československého prezidenta. Vojta Beneš byl člověk, který měl velmi pestrý život, zúčastnil se všech tří zahraničních odbojů, vždy působil v české Americe. Mimo válku se věnoval reformě učitelství a politickému životu. Od počátku jsem zastávala názor, že nelze jeho život vtěsnat do jedné diplomové práce. Proto jsme se s doktorem Lukášem Perutkou domluvili, že to vezmeme pěkně chronologicky od prvního odboje a podíváme se na to, jaký vliv, kolik práce a jak moc přispěl Vojta Beneš ke vzniku československého státu. Toto řešení se později objevilo jako správné, neboť mnoho dokumentů z druhého odboje na ten první právě odkazuje,“ doplnila.

Za nejnáročnější fázi vzniku oceněné práce označila její autorka hledání pramenné základny, neboť Vojta Beneš většinu svého života působil v Americe, kde i zemřel. Diplomantce se naštěstí podařilo najít několik cenných fondů zejména v archivu Národního muzea a ve Vojenském archivu, a přestože o své budoucí práci nyní jasné představy nemá, zcela jasno má v tom, že chce pokračovat v historické práci na téma Vojta Beneš. „V našem oboru je to spíš o štěstí, kdo na jaký post narazí a jestli bude vybrán. Životu Vojty Beneše bych se ale ráda věnovala i v budoucnu. Jeho postava byla neprávem zapomenuta a já bych ji ráda veřejnosti představila,“ řekla letošní absolventka katedry historie FF UP.

Obdobné uznání si zaslouží i magisterská práce Marka Vašuta, který se věnoval životním osudům zpravodajského důstojníka Františka Fryče. Vedoucí jeho práce Pavel Kreisinger uvedl, že Marka Vašuta poznal jako studenta, který se nebojí práce s roztříštěnými a těžko dostupnými prameny. „Právě proto jsem se nebál svěřit mu do ´péče´ jednoho z důstojníků  Moravcovy zpravodajské ´jedenáctky´ – plukovníka Františka Fryče,“ řekl. Na Markově práci je podle Pavla Kreisingera cenné nejen to, že jde vlastně o vůbec první ucelenou biografii významného československého důstojníka, ale také to, že odkrývá řadu širších souvislostí. „Věřím, že ocenění práce Marka Vašuta může přispět k tomu, že bude – po přepracování a rozšíření – publikována i jako monografie. Nebylo by to poprvé, protože se tak stalo i v případě doktorandky katedry historie Kláry Staňkové, rozené Procházkové, jejíž diplomová práce o plukovníku Aloisi Čáslavkovi byla oceněna Cenou Edvarda Beneše prvního stupně v říjnu 2015 a předělaný rukopis letos vydá Vydavatelství FF UP,“ dodal Pavel Kreisinger.

Soutěž o Cenu Edvarda Beneše je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí ve snaze podchytit zájem studentů vysokých škol o výzkum a odborné zpracování témat ze sociologie a historie 20. století. Cena se uděluje vždy k 28. říjnu nejlepším bakalářským a magisterským pracím. V roce 2020 bylo do soutěže přihlášeno 17 prací, z toho 11 prací z historie 20. století a 6 prací ze sociologie.

Zpět