Akademický senát Univerzity Palackého nepřijal předložený návrh Dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP na rok 2023 a vyslechl si informace o analýze a návrzích vypořádání vysokoškolského ústavu CATRIN a Přírodovědecké fakulty UP. Schválil rozšíření Komise pro udržitelnou UP a věnoval se řadě témat, která se vztahují k současné situaci menzy UP.
Přestože Univerzita Palackého již má schválenou Metodiku dělení příspěvku a dotací na rok 2023, debaty, které souvisejí s tvorbou letošního univerzitního rozpočtu, shodu ve všem zatím nenašly. Napříč fakultami není jednotný názor na to, jak rozdělovat finance uvnitř univerzity. Pět fakult vidí jako nejúčelnější dodržení stávající metodiky, tři fakulty by o situaci dále raději jednaly (diskutuje se především o parametru A, příspěvku na studenty). Na návrh předložený vedením univerzity zareagovala Ekonomická komise AS UP navíc stanoviskem, v němž AS UP doporučila, aby požadoval snížení nákladů rektorátu UP a centrálních jednotek o deset procent. Jinými slovy doporučila rektorátu, aby v roce 2023 uspořil 31,5 milionu korun.
„Když se chtějí úspory na jednotlivých součástech univerzity, mělo by dojít k zásadnímu šetření i na centrálních jednotkách a rektorátu,“ uvedla za Ekonomickou komisi AS UP její předsedkyně Irena Smolová. Rektor UP Martin Procházka k tomu uvedl, že intenzivní debaty s prorektory jednotlivých úseků snížení nákladů přinesly, a senátorům předložil pozměňovací návrh.
„Reflektuji požadavek Ekonomické komise AS UP. Podařilo se snížit náklady na rektorát, a to v úseku komunikace, propagace, doktorských studijních programů, v právním oddělení, oddělení pro mobility a dalších. V konečném důsledku tak předkládám rozpočet pro letošní rok pro rektorát o 18 milionů nižší. Bude to samozřejmě znamenat i určitý pokles komfortu služeb pro univerzitu jako takovou,“ uvedl rektor.
K situaci se vyjádřila i kvestorka UP Petra Jungová, která zdůraznila, že navrhované snížení o 18 milionů korun, což činí zhruba 5,5 procenta, je pro rektorát hraniční. Aktualizovaný dokument navrhoval snížení nákladů rektorátu UP z původní částky 137 milionů korun na necelých 120 milionů korun, přičemž rozdíl měl být v souladu se schválenou metodikou alikvotně rozdělen mezi fakulty a vysokoškolský ústav.
Ke změnám v konkrétních úsecích a odděleních se vyjádřili i jednotliví prorektoři a po poměrně detailní rozpravě AS UP předložený pozměňovací návrh nepřijal. Neschválil pak ani návrh na dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP na rok 2023 v původně předloženém znění. AS UP se tématu bude věnovat znovu na příštím jednání.
Jiří Langer, předseda AS UP, informoval senátory i akademickou obec o přípravě voleb do AS UP. Zmínil první jednání hlavní volební komise, na němž byl zvolen jejím předsedou Zdeněk Svoboda z FTK, místopředsedkyní se stala Tereza Marková z FZV.
„Volební komise aktivně zahájila svou činnost, vytvořila sdílené uložiště pro dokumenty, o nichž intenzivně debatuje, a shodla se i na uskutečnění voleb nanečisto,“ uvedl Jiří Langer. Připomněl i průběžnou aktualizaci volební webové stránky a vznik série informačních článků, které byly publikovány v univerzitních médiích. Volby se uskuteční elektronicky od 3. do 11. května.
Během jednání AS UP prezentoval senátor Matúš Šucha výsledky dotazníkového šetření k menze UP, které se uskutečnilo na podnět rektorátu v termínu od 19. října do 5. listopadu 2022 a kterého se zúčastnilo 1856 respondentů. Ze šetření vyplynulo, že si strávníci dávají především hlavní jídlo, v jedné třetině i polévku, 86 procent strávníků vyjádřilo s kvalitou jídla vesměs spokojenost, podobné jsou i výsledky, jež se týkají skladby jídelníčku. Zmíněné šetření ovšem nezohledňuje navýšení cen stravného, ke kterému došlo od 1. února. O menze UP hovořila poté i kvestorka UP Petra Jungová, která potvrdila, že od 1. května dojde ke snížení ceny stravného s tím, že jedno jídlo bude zachováno s provozními náklady 50 korun (psali jsme zde).
Akademický senát si během dubnového jednání vyslechl i sdělení autorů Analýzy vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP. Před senátory uvedli, že zřízení VŠÚ CATRIN je z hlediska stávajících legislativně technických parametrů v pořádku, protože zákon o vysokých školách řadu souvislostí detailně neupravuje. I proto je podle nich však kladen mnohem větší nárok na univerzitu samu, aby v případě, když se takový ústav rozhodne zřídit, musí jej do své struktury zakotvit. Podle nich však takové rozhodnutí musí vyplynout z dlouhodobého strategického plánu, který se odráží ve strategickém řízení a plánu celé univerzity. Zpracovatelé analýzy uvedli, že univerzita musí postavení takového ústavu ve své struktuře dostatečně zakotvit a musí vytvořit i jasné předpoklady pro jeho fungování coby samostatné součásti univerzity, a to jak ve vztahu k jiným součástem, tak vnitřním procesům univerzity.
Univerzita podle zpracovatelů analýzy pečlivě neprojednala všechny důsledky, které zřízení s sebou ponese, ať už majetkových i nemajetkových. Řada dokumentů podle nich vznikla až po zřízení ústavu a nedošlo k jejich přijetí. Není podle nich možné navíc říct, zda je nově vzniklý ústav ekonomicky stabilní institucí. Senátorům poté autoři analýzy nabídli návrhy několika řešení. Za vhodný a možný nepovažují stávající stav, jako problematické vnímají i zrušení VŠÚ CATRIN. Jejich návrh řešení nabízí dvě varianty. Jedna spočívá v tom, že VŠÚ CATRIN bude zařazen pod Přírodovědeckou fakultu UP, v druhé variantě se hovoří o jakémsi restartu, který obsahuje nutnost zpětně dořešit řadu souvislostí. K návrhům se vyjádřili jak ředitel VŠÚ CATRIN Pavel Banáš, tak děkan PřF UP Martin Kubala.
AS UP poté přijal zprávu zpracovatelů Analýzy vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP na vědomí a požádal rektora UP, děkana PřF UP, ředitele VŠÚ CATRIN a senátory AS UP o zaslání případných připomínek zpracovatelům do 18. května. AS UP dále požádal rektora UP, aby po vypořádání připomínek předložil AS UP do 7. června plán dalšího postupu zohledňujícího navržená řešení.
Akademický senát UP také rozhodl o rozšíření Komise pro udržitelnou UP. Devátým členem komise se stal Tomáš Opatrný z PřF UP. Na členství v této komisi rezignoval Dominik Voráč z PdF UP a AS UP v této souvislosti přijal návrh, aby uvolněné místo obsadil Vojtěch Kalmár z PF UP.
AS UP rovněž vzal na vědomí Zprávu o provedeném energetickém auditu UP a požádal rektora UP o předložení plánu implementace doporučení týkajících se příležitostí ke snížení energetické náročnosti včetně budování vlastních obnovitelných zdrojů energie a návrhů na zavedení systému energetického managementu, a to do 30. září. Vzal také na vědomí zprávu o krocích v implementaci Cestovního kodexu UP a doporučil zahájení realizace konkrétních aktivit.
Všechna přijatá usnesení z jednání AS UP ze dne 26. dubna najdete zde. Příští jednání AS UP se uskuteční 31. května. Více o AS UP zde.