Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity v Jeně a Technologickém institutu v Karlsruhe.
Na světě je v současnosti popsáno a schváleno 6213 minerálů. K jejich počtu nyní přibyl také králíkit, který byl nalezen na solných krápnících v ostravsko-karvinských dolech.
Solné krápníky tam vznikají v místech, kde do důlních prostor prosakuje slaná voda z nadložních hornin. Množství soli není nijak významné a nemá praktické využití. Solné krápníky jsou ale pro mineralogy zajímavým objektem výzkumu.
Mineralogická zoo pod mikroskopem
„Vzorky jsme nasbírali především proto, že dlouhodobě pracujeme na knížce o minerálech ostravsko-karvinských dolů. Když se ale kolega na její povrch podíval elektronovým mikroskopem, ukázalo se, že se na něm nachází doslova mineralogická zoo. Chemické složení králíkitu je přitom poměrně jednoduché. Jde o dihydrát chloridu barnatého, tedy BaCl₂·2H₂O. Minerál je velmi dobře rozpustný ve vodě,“ uvedl Jakub Jirásek z katedry geologie přírodovědecké fakulty.
Minerál, který není běžným mikroskopem vidět
Výzkum trval poměrně dlouho především kvůli nepatrným rozměrům nového minerálu. Zatímco mnohé minerály popsané v minulosti tvořily dostatečně velká zrna, s nimiž bylo možné relativně snadno pracovat, králíkit je submikroskopický.
Poprvé jej zaznamenal Dalibor Matýsek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava při studiu vzorku v elektronovém mikroskopu. Minerál se nachází přímo na krystalech soli kamenné. Stejně jako ona je průhledný, takže se od svého podkladu na první pohled prakticky neliší.
„Aby mohl být nový minerál oficiálně uznán, museli vědci spolehlivě určit jeho chemické složení i další vlastnosti. Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody,“ dodal Jakub Jirásek.
„Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody.“ Jakub Jirásek.
Odborníci proto postupně zkoušeli několik analytických postupů. Na výzkumu se kromě Dalibora Matýska a Jakuba Jiráska podílel také Jan Filip z CATRIN a Juraj Majzlan s Jörgem Göttlicherem z Německa, kteří kromě jiného pomohli zajistit přístup k synchrotronovému měření. To přineslo data, která nebylo možné dostupnými metodami naměřit v České republice.
Důležitou roli sehrál rovněž Michal Osovský, který pracoval v ostravsko-karvinských dolech. Díky jeho znalosti zdejšího prostředí se podařilo získat další vzorky a následně ověřit, že králíkit není na solných krápnících ojedinělým nálezem, ale vyskytuje se na nich poměrně běžně.
Jméno připomíná Jiřího Králíka
Nový minerál dostal jméno králíkit na počest vědce Jiřího Králíka z Vysoké školy báňské. Jeho odbornou kariéru v minulosti negativně ovlivnily politické poměry, kvůli nimž nemohl plně rozvíjet svou vědeckou práci, přesto po sobě zanechal řadu vysoce kvalitních publikací citovaných i dnes.