Kde hledat čas? Na Noci vědců!

Noci vědců vládl nejen čas ve všech možných významech.
Foto: autoři textu, Adam Mráček a Vojtěch Duda
Sobota 25. září 2021, 0:00 – Text: I. Pustějovská, M. Višňa, E. Hrudníková, Š. Chovancová, M. Šaradínová, R. Kvasničková, M. Vysloužilová

Kam dřív? Jak všechno stihnout? Kolik nám zbývá času? To byly nejčastější otázky páteční noci. A byly symbolické, protože právě „čas“ ve všech možných významech byl tématem letošní Noci vědců, která otevřela návštěvníkům po setmění laboratoře, učebny, dílny i výstavní sály. Jak pracuje čas ve vědě nebo pro vědu, bylo možné vidět na fakultách, ve vědeckých centrech, v knihovně, fakultní nemocnici nebo třeba v Expozici času ve Šternberku.

Noc vědců je vždy jedinečnou příležitostí pro malé i velké nahlédnout do práce našich vědeckých a výzkumných týmů. Kdo si ji nenechá ujít, zjistí, že věda je sice někdy složitá, možná i tajemná, ale může být i zábavná a velmi praktická. Zvlášť když je tématem čas.

Exotika i virtuální realita

Teologická fakulta lákala ke vstupu do své budovy v setmělé Univerzitní ulici rozsvícenými svíčkami. Kdo se jimi nechal vést, nelitoval. Hned na úvod ho čekala ochutnávka exotických jídel z různých koutů světa jako například kari ze Srí Lanky. Velkým lákadlem především pro malé návštěvníky byla virtuální realita. Děti se předháněly v tom, kdo si nasadí speciální brýle a dostane se tak ve zlomku času do jiného světa. Čas přeneseně přivedl na Noc vědců i Boženu Piterkovou. Zatímco její dva kluci zkoušeli jízdu na invalidních vozících a závodili, maminka ochutnávala a prohlížela si fakultu.

„Jsem absolventka a chtěla jsem vidět budovu po rekonstrukcích. Ještě jsem neviděla novou aulu, takže to byla vhodná příležitost. A líbil se mi program, protože mě zajímá fair trade systém a fair trade produkty. No a kluci chtěli vyzkoušet virtuální realitu, takže jsme zamířili sem,“ usmívala se.

Včely, kontinenty, klima

Čas strávený společně není možné vymazat ani vzít. Nepromarnili ho ani účastníci Noci vědců na přírodovědecké fakultě. Mohli si vyzkoušet, jaký vliv má změna časových podmínek na výsledek chemických reakcí, jak se dají sestrojit hodiny bez baterek, zda je čas opravdu relativní veličina nebo jak se dá pomocí míčků zakřivit časoprostor. Svůj čas i vlastní pravidla má příroda. Děti i dospělí se mohli dozvědět, jak rostliny poznají, kdy je ten správný okamžik na vyklíčení, jak se v měnící se době vyvíjí včelařství či jakou rychlostí se pohybují kontinenty a mění klima.

„Na přírodovědeckou fakultu jezdíme každý rok, pokud to dovoluje epidemiologická situace. Syn chodí do chemického kroužku, proto ho nejvíce zajímají pokusy. Líbily se mu ale i světlomety a deskové hry,“ byla spokojená s návštěvou maminka desetiletého Matyáše Anna Kratochvílová z Uničova.

Technika i hra

Hravá. Právě taková byla o Noci vědců pedagogická fakulta. Luštilo se, malovalo, tvořilo, vrtalo… A protože šlo o čas, vyráběly se i hodiny, třeba ty sluneční, jaké jsou na olomoucké radnici. U stolečků se všemi možnými psacími a malovací potřebami bylo plno a lektorka Anna Kořenková, studentka FF, vysvětlovala, jak je potřeba upravit připravenou desku. „Máme tady šablonu, na výběr ze dvou designů hodin a tady, jak jsou v rožku naznačené čárky, tak ty si protneme, aby nám vznikl jeden bod. Špendlíkem si tady uděláme značky,“ popisovala zkušeně část výrobního postupu.

Děti malé i větší si to na pedagogické fakultě užívaly, ukazovaly nejen znalosti, ale i obratnost a zručnost. Spokojena byla s programem i Petra Jurkovičová, která na fakultě pracuje. V podvečer ale byla v roli maminky. „Přivedla jsem dceru i její kamarádku a obě si to užívají. Byly jsme tu i před dvěma roky a jim se to moc líbilo, takže letos chtěly znovu.“

Pohyb versus čas

Svému poslání jako obvykle dostála fakulta tělesné kultury – Noc vědců tu byla především o pohybu, a to i v souboji s časem. Návštěvníci, kterých podle organizátorů bylo podobně jako v době „před covidem“ si mohli vyzkoušet, jak rychle pokoří lezeckou stěnu nebo kolik dřepů zvládnou ve stanovený čas. Kromě toho došlo i na prezentace moderních technologií využívaných při posuzování motorických schopností, jezdil se slalom na vozíku, vznikla spousta obrázků na téma čas a fandové hokeje si mohli s hráči HC Univerzita Palackého zastřílet na branku.

Odvážní zkusili i anatomický kvíz. „Vedli si dobře, měli 98procentní úspěšnost. Je ale pravda, že kvíz byli jednodušší než učivo, které musíme zvládnout my jako studenti FTK. Na druhou stranu tam byla i záludná otázka týkající se buněk a růstu svalů, ta byla trochu chyták, Ale byli šikovní,“ zhodnotil organizátor kvízu Viktor Holešinský.

Mars a čudlíky

Nezajít během Noci vědců do míst, kde mají popularizaci vědy v popisu práce, snad ani není v Olomouci možné. Pevnost poznání nemohla chybět a jako vždy měla připravené nejedno překvapení. A návštěvníci s tím počítali. „Chtěli jsme se večer projít a podívat se na Mars. Do Pevnosti poznání chodíme často, děti baví věda, je to tady perfektní,“ svěřila se Martina Opletalová z Olomouce a její syn Tomáš prozradil, že ho v Pevnosti nejvíc těší mačkání čudlíku v tunelu. „Děti tady v expozici vždy hodně zajímá kuličková dráha, chodíme na ni do Pevnosti poznání cíleně. V rámci dnešního programu Noci vědců nás zaujali roboti v Laudonově sále,“ podělila se o zážitky Petra Kocourková z Olomouce.

Psychologie i jazyk

Kdo jiný by měl mít větší přehled o významu slova čas než badatelé na filozofické fakultě. Třeba ti, kteří se věnují jazykům. Koho například zajímalo, jak se v průběhu času změnil náš dnešní univerzální jazyk, angličtina, byl na správném místě. Třeba jako Jarmila Smejová, která se přijela podívat na Noc vědců z Frýdlantu nad Ostravicí. „Je to vlastně taková rodinná záležitost. Jedna dcera právě v této učebně teď dělá návštěvníkům lektorku a mladší dcera, která se mnou přijela, miluje také angličtinu.“ Zažít a dozvědět se toho ale dalo na filozofické fakultě mnohem více, například jak se proměnilo písmo nebo to, jak důležitým fenoménem je čas v psychologii.

Paragrafy a právo

Že čas je téma i pro právníky, a to velmi důležité a zajímavé, dokázali na právnické fakultě. Příchozí si mohli vybrat ze dvou popularizačních přednášek. Na té první mimo jiné zjistili, že výpovědní lhůta není lhůta, ale doba nebo jak správně počítat plynutí času u pracovního poměru na dobu určitou či u zkušební doby. Nepočítaně zajímavostí z pracovního práva si pro ně připravil Petr Podrazil z katedry soukromého práva a civilního procesu. V posluchárně jej pak vystřídal Filip Ščerba, vedoucí katedry trestního práva, který svou prezentaci nazval Sexuální delikty a fenomén ČASu. Mluvil například o trestných činech, u nichž má plynutí času specifické důsledky, o vývoji české právní úpravy takzvaných sexuálních deliktů nebo o moderní kriminalistice.

Magnety, světlušky i jablka

V Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN, kde se Noc vědců konala vůbec poprvé, připravili zejména mladí výzkumníci řadu zábavných pokusů a her. Příchozí se dozvěděli, jak funguje nejrychlejší vlak na světě, viděli levitující magnet, díky názorným ukázkám se naučili rozlišovat fluorescenci a fosforescenci. Zjistili, jak a proč se listová barviva rozkládají během procesu stárnutí listů různou rychlostí, izolovali DNA z banánu, prohlédli si sto milionů let staré fosilie hmyzu v jantaru nebo pozorovali světlušky i jejich larvy.

„Světlušky nás hodně překvapily, takhle zblízka jsme je viděly poprvé. Ale líbily se nám i další přírodovědné pokusy. V areálu v Holici jsme poprvé, řekly jsme si, že vyzkoušíme něco nového. Je bezva, že univerzita takto neustále rozšiřuje program, a díky speciálnímu autobusu jsme nemusely řešit potíže s dopravou,“ pochvalovala si Marta Horáková.

V sousedním pracovišti Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd si lidé mohli prohlédnout jablka ze známé šlechtitelské stanice ve Střížovicích. „Vlastnosti námi vyšlechtěných stromů oceňují pěstitelé po celém světě, a to především odrůdy odolné vůči strupovitosti,“ vysvětlovala návštěvníkům Markéta Fílová z ÚEB. Příchozí se také dozvěděli, jak se zkoumá dědičná informace důležitých plodin, seznámili se s pěstováním rostlin ve skle na živných médiích a vyzkoušeli si izolaci theinu ze zeleného čaje.

Laboratoře i muzeum

Možnosti podívat se do míst, kde se testovaly vzorky na covid-19, využily desítky lidí na lékařské fakultě. Rezervace prohlídek prostor Ústavu molekulární a translační medicíny už dlouho před začátkem Noci vědců nenabízely žádná volná místa. Průvodkyní po „covidové“ laboratoři byla její vedoucí Vladimíra Koudeláková, která návštěvníkům připomněla i to, že zpočátku epidemie před vytvořením automatického systému pracovali při testování vzorků s množstvím papírových žádanek nebo že olomoučtí vědci stojí i za vývojem nanokuliček využitelných při testování.

Velký zájem tradičně byl i o Anatomické muzeum, pracovníci Ústavu normální anatomie připravili také expozici věnovanou změnám na kostře v průběhu času. V hledáčku návštěvníků byly i pracovny Ústavu mikrobiologie nebo centra simulační medicíny Centesimo, kde si zájemci mohli mimo jiné vyzkoušet, jak důležitým faktorem je čas při záchraně života.

Exkurze nejen do historie zdravotnictví

Nemocí a péče o zdravotní stav člověka se týkaly i prezentace fakulty zdravotnických věd. Na připravených stanovištích byla mimo jiné řeč o vývoji ženského těla, návštěvníci si také mohli díky výstavě různých pomůcek, ale i třeba díky sesterskému oděvu prezentujících studentek připomenout, jak šel čas v péči o pacienty. K tomu hrála živá hudba a tančilo se. FZV vysílala pro zájemce i online.

Noc vědců na Teoretické ústavy přivedla například paní Janu s celou rodinou. „Využili jsme možnost podívat se, kam se běžně podívat nedá. Velmi se mi líbilo v Centesimu, kde si děti vyzkoušely, co se dá se simulátory dělat, například syn předškolák zkoušel vyšetřit srdíčko. Bylo to moc zajímavé. Ale byli jsme jen zde, protože jsme se o akci dozvěděli na poslední chvíli a neměli jsme příliš času plánovat. Třeba příště toho stihneme více. Ale teď nám to až tak nevadí, třeba do Anatomického muzea se člověk zase tak často nedostane,“ uvedla Olomoučanka.

Do Noci vědců se jako již obvykle zapojila i Fakultní nemocnice Olomouc, která přilákala desítky lidí na prohlídky zázemí potrubní pošty, návštěvníci se mohli také podívat téměř do všech koutů transfuzního oddělení. Přístupný byl i fort Tafelberg, kde byla k vidění expozice věnovaná vývoji péče o předčasně narozená miminka a rozvoji zdravotnické techniky a také fotografie Jindřicha Štreita z cyklu Na urgent!. 

Zbrojnice: svědek časů minulých

Tak, jak jde čas, mění se i místa a budovy. Z někdejší Tereziánské zbrojnice je knihovna a i když se v minulém režimu na naší Zbrojnici podepsal zub času, v přítomnosti je to důstojná dáma plná chytrých knih. Kdo chtěl, mohl se dozvědět ledacos o její historii a také nahlédnout třeba i do starých i nových knih, protože takový program pro návštěvníky připravila Knihovna UP a Vydavatelství UP.

Zpět