Jak porozumět kvalitě života z pohledu zdravotnictví, humanitních a společenských věd, práva i pedagogiky? Odpovědi hledali účastníci mezinárodního programu Quality of Life, který se na Univerzitě Palackého uskutečnil 12. až 16. října 2026. Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP) propojil Filozofickou fakultu, Fakultu zdravotnických věd, Pedagogickou fakultu, Právnickou fakultu a Přírodovědeckou fakultu se zahraničními akademickými partnery. Výsledkem byl týden, který ukázal, jak plodná může být spolupráce napříč obory, fakultami i zeměmi.
Pět fakult, společné téma
Kvalita života není jen otázkou zdraví. Ovlivňují ji také sociální vztahy, vzdělávání, kulturní prostředí, právní podmínky i možnosti podpory v různých životních etapách. Právě tuto šíři reflektoval program, na jehož přípravě a realizaci se podílely především Filozofická fakulta (FF) a Fakulta zdravotnických věd (FZV). Významně přispěly také Pedagogická fakulta (PdF), Právnická fakulta (PF) a Přírodovědecká fakulta (PřF). Příkladná spolupráce všech zúčastněných pracovišť ukázala, že mezioborový přístup je nezbytným předpokladem pro porozumění komplexním otázkám současné společnosti.
FF reprezentovaly doc. Mgr. Pavlína Flajšarová, Ph.D., PhDr. Eva Klimentová, Ph.D., a doc. Helena Kubátová, Ph.D., které přinesly humanitní, kulturní a společenskovědní perspektivy, včetně sociální práce, sociologie a nerovností v anglofonním světě. Mgr. Ondřej Pokorný, Ph.D., představil kvalitu života v Indonésii. FZV zastupovala doc. PhDr. Mgr. Helena Kisvetrová, Ph.D., která se nezastupitelně podílela také na organizaci programu. Zdravotnická témata se týkala péče zaměřené na pacienta a jeho rodinu, dlouhodobé péče, vzdělávání zdravotnických pracovníků a důstojnosti pacientů. PdF reprezentoval dr. habil. Jiří Flajšar z Ústavu jazyků, který program obohatil o perspektivu jazykového a pedagogického vzdělávání ve Spojených státech amerických. PF zastupovaly JUDr. Gabriela Halířová, Ph.D., a JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D., jejichž příspěvky se věnovaly právním a sociálním aspektům rodinného života, zejména sladění pracovního a rodinného života samoživitelů a péči po rozvodu. PřF reprezentovala Nikola Medová, Ph.D., která se věnovala kvalitě života v rozvojových zemích a připomněla význam kulturního a geografického kontextu.
Programu se zúčastnili také kolegové a studenti z Univerzity v Janově, Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, Prešovské univerzity a Slovenské zdravotnické univerzity v Bratislavě. Jejich zapojení rozšířilo diskusi o další národní a institucionální zkušenosti a posílilo mezinárodní rozměr celého setkání. Plynulý průběh programu umožnilo také vynikající simultánní tlumočení cizojazyčných příspěvků. O to se postarali studenti Katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP pod vedením Mgr. Michaely Trlifajové, kteří díky své profesionalitě a nasazení zajistili, že všichni účastníci mohli sledovat odborný program bez jazykových bariér. Za perfektní administrativní zabezpečení patří poděkování Mgr. Marii Sieberové ze zahraničního oddělení FF a také celému zázemí fakulty, bez kterého by se akce nemohla uskutečnit.
Od zdravotní péče k sociálním nerovnostem
Ve zdravotnické části se diskutovalo o profesních kompetencích zdravotních sester, péči o pacienty s onkologickým onemocněním, dlouhodobé péči a prevenci dětské obezity. Sociální perspektiva se zaměřila mimo jiné na kvalitu života lidí bez domova se závislostí, podporu neformálních pečujících a potřeby lidí se zdravotním postižením. Praktické workshopy a odborné diskuse umožnily konfrontovat různé interpretace týchž problémů a porovnat zkušenosti z odlišných národních a institucionálních prostředí. Právě v tom spočívala přidaná hodnota programu, neboť zatímco zdravotnické vědy zdůrazňovaly péči, zdraví a důstojnost, humanitní a společenské vědy zachycovaly kulturní významy, nerovnosti a individuální zkušenosti, právní pohled doplnil otázky práv a odpovědnosti a pedagogický otevřel téma vzdělávání a rozvoje kompetencí. Díky otevřené a podnětné spolupráci se tyto přístupy nevylučovaly, ale vzájemně doplňovaly.
Součástí BIP byla také mezinárodní konference doktorandů (12. a 13. října). Začínající výzkumníci v ní představili své projekty v angličtině, získali zpětnou vazbu od zahraničních odbornic a diskutovali o metodologických otázkách. Prezentovaná témata sahala od vzdělávání v ošetřovatelství a bezpečnosti v pracovním prostředí po měření úzkosti a kulturní adaptaci výzkumných nástrojů. Diskusi vedly prof. Alison Steven, prof. Mary Steen, OBE, spolu s doc. Pavlínou Flajšarovou a doc. Helenou Kisvetrovou. Doktorandi tak získali nejen cennou zpětnou vazbu, ale také příležitost navázat mezinárodní kontakty, které mohou být základem budoucí spolupráce.
Etika jako základ kvalitního výzkumu
Na doktorandskou část navázal intenzivní metodologický seminář Ethical Considerations in Research. Prof. Alison Steven z Northumbria University ve Velké Británii představila základní etické principy, Helsinskou deklaraci a souvislosti využívání umělé inteligence ve výzkumu. Prof. Mary Steen, OBE, z Edith Cowan University v australském Perthu se zaměřila na schvalování výzkumu: kdy je etické schválení nutné, které instituce do procesu vstupují a jak se v něm orientovat. Prof. Annamaria Bagnasco z University of Genoa v Itálii na konkrétním projektu ukázala, jak převést schválené protokoly do praxe, vést dokumentaci a řešit neočekávané situace. Závěrečná diskuse se věnovala také odpovědnosti vůči účastníkům výzkumu, jejich bezpečí a pohodě samotných výzkumníků. Seminář propojil teoretické základy výzkumné etiky s praktickými zkušenostmi z mezinárodního akademického prostředí a nabídl doktorandům poznatky využitelné v jejich další odborné práci.
Mezinárodní spolupráce jako investice do budoucnosti
BIP Quality of Life ukázal, jak lze společným vzdělávacím programem propojit akademické kultury, odborné perspektivy a výzkumné zkušenosti. Zahraniční hostky z Velké Británie, Austrálie a Itálie přinesly zkušenosti ze svých univerzit a umožnily odbornou výměnu s kolegy z UP i z partnerských institucí. Za úspěchem programu stála především vstřícná a profesionální spolupráce pěti fakult UP, které dokázaly propojit své odborné zázemí do jednoho koherentního celku, i otevřenost zahraničních a slovenských partnerů. K tomu významně přispěla i práce tlumočnického týmu a vynikající organizační zázemí FF UP, bez nichž by se mezinárodní výměna nemohla odehrát v takovém rozsahu. Program potvrdil, že propojení oborů a mezinárodní spolupráce přispívají k hlubšímu porozumění kvalitě života i k rozvoji výzkumu, který reaguje na skutečné potřeby lidí a společnosti. Dobře fungující partnerství založené na vzájemném respektu a sdílení zkušeností je přitom investicí, která se vyplácí dlouhodobě.
Doc. Mgr. Pavlína Flajšarová, Ph.D., Katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP
