Návštěva v USA otevřela další možnosti spolupráce s americkými univerzitami a vědeckými centry

Delegaci Univerzity Palackého přivítal v Rezidenci velvyslance ČR Tomáš Hart, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR ve Washingtonu.
Foto: Archiv UP
pondělí 29. května 2017, 10:00 - Text: Velena Mazochová

Seznámení s významnými univerzitními a výzkumnými institucemi a nové impulsy pro navázání i prohloubení dosavadní spolupráce – to jsou hlavní výsledky, s nimiž se z návštěvy Spojených států amerických vrátila delegace Univerzity Palackého. Její členové se setkali také se zástupci Velvyslanectví ČR v USA a úspěšně prezentovali olomoucká excelentní pracoviště odborné i širší americké veřejnosti.

Představitelé olomoucké univerzity odjeli do USA spolu se zástupci Mendelovy univerzity v Brně na pozvání české ambasády, která při příležitosti letošního výročí narození přírodovědce a zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela nabídla jako jedno z hlavních témat genetický výzkum. Olomouckou univerzitu zastupovali rektor Jaroslav Miller, děkan přírodovědecké fakulty a ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny lékařské fakulty (ÚMTM) Marián Hajdúch, prorektor Vít Zouhar a vedoucí zahraničního oddělení UP Dalibor Mikuláš.

Program jejich pětidenního pobytu zahrnul jednání a diskuze o vzájemné spolupráci v oblasti vědy i akademické správy s institucemi, jako jsou National Science Foundation, National Institutes of Health, University Maryland, Georgetown University a George Washington University. Obě české univerzity se představily také v rámci akce EU Open House, kterou pro širší veřejnost připravila česká ambasáda. V závěru návštěvy se olomoucká delegace setkala také s vedením Moravian College v Bethlehemu, University of North Texas a New York University.

„Americká věda snese nejvyšší měřítka kvality, a proto Univerzita Palackého musí mít ambici spolupracovat s předními výzkumnými centry a univerzitami v USA. Pokud ve vědě nemáte kontakty, v podstatě neexistujete. Cesta měla samozřejmě také nezanedbatelný PR efekt a s potěšením mohu říci, že jsme byli opravdu hodně vidět. Například v rámci akce Open House na českém velvyslanectví jsme prezentovali univerzitu před více než tisícovkou lidí a oslovilo nás dokonce několik zájemců o studium. Pro mne osobně bylo přínosné i setkání s bývalým prezidentem Společnosti pro vědu a umění, s nímž nyní organizuji převoz jeho osobního archivu do našeho Centra pro československá exilová studia. Rád bych poděkoval jak velvyslanectví České republiky za skvělý servis tak Ivovi Frébortovi, Vítu Zouharovi, Mariánu Hajduchovi i Daliboru Mikulášovi. Byli zdatnými partnery v náročných diskuzích a jasně přesvědčili americké partnery, že máme co nabízet. Příběh nekončí, protože řada kolegů z amerických institucí přijede na naše pozvání do Olomouce. Již v červnu k nám například dorazí zástupci největší americké grantové agentury National Science Foundation, aby zhodnotili možnosti vypisování americko-českých vědeckých projektů,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Jako všestranně prospěšnou hodnotí cestu do USA také děkan přírodovědecké fakulty Ivo Frébort. „Návštěva ve Washingtonu byla pro mě velice užitečná z hlediska hlubšího porozumění situaci a možnostem na amerických univerzitách a institucích. Akce, která byla dobře připravená ze strany české ambasády, nám umožnila se setkat jednak s vrcholovým managementem, ale také s vědci působícími v oblastech s potenciálem spolupráce, které byly předem vytipovány na základě našich odborných profilů,“ uvedl Ivo Frébort.

Podle ředitele ÚMTM Mariána Hajdúcha bylo hlavním přínosem návštěvy v USA širší obeznámení vědecké obce s olomouckým ústavem, jeho výzkumnými tématy, technologickými možnostmi a kvalitou práce. „Cílem bylo rozšířit stávající spolupráci, získat možnosti financování společného výzkumu a zintenzivnit výměnu studentů a výzkumníků,“ doplnil Marián Hajdúch.

Prezentace, diskuze, impulsy

Jednání se zástupci konkrétních pracovišť přinesla řadu inspirativních podnětů. Za jedno z nejzajímavějších setkání označil Marián Hajdúch návštěvu National Cancer Institute (NCI) v National Institutes of Health, které je považováno za největší a nejznámější pracoviště v rámci protinádorového výzkumu na světě. „Věnovali se nám přední odborníci, jako je Jean Claude Zenklusen, ředitel Cancer Cell Genome Atlas, což je největší genetická databáze lidských nádorů, nebo Christopher M. Hartson, programový ředitel z NCI Office of Cancer Nanotechnology Research. Setkání bylo oboustranně velmi produktivní a naznačilo možnosti budoucí spolupráce, o kterou obě strany projevily živý zájem,“ zdůraznil Marián Hajdúch.

Děkan Ivo Frébort vyzdvihl také setkání se zástupci National Science Foundation, které bylo věnováno podpoře spolupráce, směřování grantové politiky, možnostem česko-americké spolupráce a zejména rozvoji oboustranné mobility vědců a studentů. „Při jednání na univerzitách bylo mou snahou zejména prezentovat infrastrukturu a možnosti,  které nabízí Centrum regionu Haná, a hledat možná společná výzkumná témata,“ popsal Ivo Frébort.

Prohloubení dosavadní spolupráce

Návštěva USA byla rovněž příležitostí k osobním setkáním s americkými partnery, s nimiž jsou olomoucká pracoviště v rámci své vědecko-výzkumné činnosti řadu let v kontaktu. „Na University of Maryland mě potěšilo setkání a diskuze s profesorem Angusem Murphym, se kterým dlouhodobě spolupracujeme v oblasti hormonálních regulací u rostlin, na Georgetown University zase diskuze o spolupráci v oblasti studia genetiky konopím s ohledem na jeho léčebné využití. Také mě velice potěšil zájem návštěvníků z řad veřejnosti o moji prezentaci na české ambasádě a zajímavá diskuze,“ uvedl Ivo Frébort.

„Setkali jsme se například s Mary Puruckerovou z National Center for Advancing Translational Sciences, se kterým dlouhodobě spolupracujeme v oblasti translační medicíny. S tímto pracovištěm jsme iniciovali a právě v minulém týdnu spustili program externí kontroly kvality v oblasti vysokokapacitního skríningu léčiv, do kterého se následně chystá celosvětově zapojit většina významných center a farmaceutických firem,“ popsal Hajdúch. „Osobně byla pro mne velká čest sejít se s Janem T. Vilčekem z New York University School of Medicine, který je ikonickým vědcem v oblasti nádorové imunologie a regulace zánětlivé odpovědi. Jeho práce jsem četl s velkým zaujetím ještě jako student a jeho výzkum nakonec vedl k vývoji první humanizované monoklonální protilátky proti jednomu z prozánětlivých cytokinů, která se  komerčně používá v terapii autoimunitních a zánětlivých chorob. Kromě toho, že toto léčivo dramaticky změnilo kvalitu i délku života našich pacientů, patří i mezi první tři léčiva s nejvyšším obratem na světě,“ vysvětil Marián Hajdúch.

Reálné perspektivy

Konkrétní témata diskuzí podle něj otevřela zejména možnosti spolupráce v oblasti celogenomového sekvenovaní lidských nádorů. „Našim cílem je obohatit světové databáze i o sekvence nádorů našich nemocných s ohledem na potřebu zvýšit populační a geografickou variabilitu. Usilujeme rovněž o zapojení do programů využívajících nové technologie v medicíně, ve kterých jsme již dosáhli světově rozpoznatelných výsledků, například v oblasti proteomiky, nanotechnologií, výzkumu a vývoje léčiv, personalizované medicíny a biomarkerů,“ uvedl Marián Hajdúch.

Jak zdůraznil, díky uskutečněné návštěvě se už rýsuje několik společných projektů. „Pravděpodobně začneme výměnou některých kritických vzorků z našich biobank, výměnou studentů a výzkumníků i konkrétní spoluprací v oblastech výzkumu agonistů a antagonistů adenosinových receptorů, metabolismu nukleolárních a ribosomálních proteinů či cirkulujících nádorových buněk,“ řekl Marián Hajdúch.