Odborníci z fakulty zdravotnických věd se podílejí na ojedinělém bezpečnostním výzkumu

Ilustrační foto: Radka Filipčíková
pondělí 8. říjen 2018, 8:00 – Text: Velena Mazochová

Vytvoření dvou certifikovaných metodik, které by popsaly a určily postup dekontaminace zraněných osob po zásahu chemických, biologických a radiačních látek, je cílem ojedinělého projektu, na němž se v rámci Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR podílí Fakulta zdravotnických věd UP (FZV). Výrazně by měl přispět k zefektivnění zásahů složek Integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech.

Vedle šíření zbraní hromadného ničení je za vážné riziko pro ohrožení osob označován chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus (CBRN). Certifikované metodiky popisující a určující postup dekontaminace zraněných přitom v České republice zatím neexistují. Ucelený soubor metod a postupů k účinnému odstranění nebezpečných látek by měl být proto hlavním výstupem Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR s názvem „Dekontaminace zraněných osob“.

Připravované metodiky budou obsahovat technická a materiální doporučení pro jednotky Hasičského záchranného sboru (HZS) a postupy pro zdravotníky, především pro jednotky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) v případě výskytu kontaminovaných a současně poraněných osob.

„Principy ošetření a dekontaminace budou vytvořeny tak, aby zefektivnily zásah složek Integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí s únikem nebezpečných látek a při teroristickém útoku s použitím chemických, biologických a radiačních látek. Budou obsahovat zásady a postupy při provádění dekontaminace zraněných osob včetně používání vhodných dekontaminačních činidel a dekontaminačních prostředků s ohledem na specifika a vážnost poraněných osob,“ popsala plánované výstupy projektu jeho koordinátorka Radka Filipčíková z Centra vědy a výzkumu FZV. Metodiky musí mít zároveň univerzální použití pro kontaminaci všemi druhy nebezpečných látek včetně jaderných zbraní a radiologických materiálů.  

Ze závěrů dosavadních výzkumů v zemích jako je Japonsko, Anglie, Španělsko nebo Sýrie, které mají tuto zkušenost, plyne, že péče o zraněné, musí být zahájena co nejdříve. „Triage neboli hromadné třídění a neodkladná první pomoc musí být zahájeny neprodleně, tedy ještě předtím, než se začne s detekcí a analýzou činitelů, zónováním a dekontaminací,“ zdůraznila Radka Filipčíková.

Kontaminace a souběžné poranění větší skupiny osob představuje podle ní v současné době komplexní a poměrně obtížně řešitelný úkol, který od záchranných týmů vyžaduje vysoce specializovanou odbornost a technickou připravenost. „Dekontaminace většího počtu zasažených osob je velkým problémem, neboť se současným vybavením jednotek HZS ji lze provést pouze u omezeného počtu zraněných osob. Zvlášť v případě středně těžce nebo těžce zraněných či jinak handicapovaných je situace u nás i ve světě dlouhodobě neřešena,“ doplnila Radka Filipčíková. 

Nově vytvořené postupy a možnosti budou poprvé vyzkoušeny na jaře příštího roku. „V rámci projektu proběhne největší cvičení s dekontaminací zraněných osob ve střední Evropě. Cvičení se zúčastní účastnit bezmála dvě stovky odborníků, figurantů a hodnotitelů,“ uvedla Radka Filipčíková. 

Bezpečnostní výzkum Ministerstva vnitra ČR Dekontaminace zraněných osob byl zahájen v roce 2017. Na jeho řešení se podílí Univerzita Palackého spolu se Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany. Výzkumnou skupinu tvoří na tři desítky odborníků s dlouholetou praxí a odbornými zkušenostmi v oborech chemie, farmacie, biologie, soudního lékařství, urgentní medicíny a medicíny katastrof, a specialisté z přednemocniční i nemocniční neodkladné péče a z Hasičského záchranného sboru.