Školáci pijí méně limonád, objevili však energetické nápoje, zjistili olomoučtí vědci

Ilustrační foto: freeimages.com
Pátek 8. březen 2019, 8:00 – Text: (red)

Spotřeba slazených nápojů u českých dětí klesá. Za posledních dvanáct let se počet školáků, kteří denně pijí limonády, snížil na polovinu. Více než desetina mladých Čechů má však sklon k nadměrné konzumaci energetických nápojů. Zjistili to vědci z Univerzity Palackého, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dětí a mládeže.

V roce 2006 pila denně limonády téměř třetina školáků ve věku od 11 do 15 let. Od té doby se jejich počet snížil na méně než polovinu. „Konkrétně jde o 14 procent dětí v tomto věkovém rozmezí. Pozitivní trend potvrzují všechny naše dosavadní výzkumy, které děláme vždy se čtyřletým odstupem,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman z fakulty tělesné kultury. Slazenými nápoji se ale budou zabývat i nadále. Jsou totiž mezi dospívajícími stále oblíbené a jejich pití je jedním z faktorů spojených s obezitou, kazivostí zubů a dalšími zdravotními problémy.

Nový trend?
Z podobných důvodů se olomoučtí výzkumníci zaměřili na energetické nápoje. Přestože více než polovina mladých lidí tento druh nápoje nepije, existuje početná skupina, která po plechovce s „energeťákem“ sahá často. K pravidelným konzumentům patří zhruba každý desátý školák ve věku 13 až 15 let.

„V absolutních číslech to znamená, že třicet tisíc mladých lidí je potenciálně ohroženo řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů, jakými jsou zvýšený krevní tlak, srdeční příhody či arytmie, změny chování, agresivita nebo deprese,“ upozorňuje Michal Kalman. Za pomyslnou hranici, kdy mají mladí lidé s konzumací energetických nápojů problém, se standardně považuje vypití jednoho nápoje týdně. Olomoucká studie je v tomto ohledu méně přísná a mez posouvá až ke dvěma nápojům za týden.

Rozdíly mezi regiony
Výzkumná zpráva si všímá také rozdílů mezi regiony. Podobně jako v případě jiných rizikových druhů chování jsou v konzumaci energetických nápojů na špici kraje ze severu Čech. Pomyslnému žebříčku vévodí Ústecký kraj, kde mezi pravidelné konzumenty energetických nápojů patří každý pátý školák. Vysoká čísla ale vykázal také Liberecký a Karlovarský kraj. Naopak nejméně často si tento druh nápoje kupují děti v Praze (7,7 %).

Vědci okolo Kalmana také zaznamenali, že se časté popíjení energetických a slazených nápojů váže k dalším faktorům charakteristickým pro rizikové chování školáků – jde především o kouření, opakovanou opilost a konzumaci marihuany. „Proto je HBSC studie tak cenná. Zkoumá životní styl mladé generace z mnoha úhlů pohledu a hledá vzájemné souvislosti,“ konstatuje Kalman.

Tým, který dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví české mládeže, zjišťoval trendy u školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 250 škol a své odpovědi poskytlo bezmála 14 tisíc školáků.

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o slazených a energetických nápojích se zaměřuje na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany, pohybovou aktivitu, trávení volného času, vztahy ve škole a v rodině nebo na elektronickou komunikaci. Vybraná data je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci ZDE.  

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)