Na začátku září se konala XXXIII. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu s názvem Vývoj a perspektivy: výzkum a vzdělávání v 21. století. Spolupořadateli byly Filozofická a Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Záštitu převzali děkan FF doc. Jan Stejskal, děkan PdF doc. Vojtěch Regec a náměstek primátora Olomouce pro školství, kulturu a cestovní ruch Mgr. Viktor Tichák.
Předkonferenční část letos zahrnovala čtyři tematicky různě zaměřené workshopy a semináře pro začínající výzkumníky, učitele a další vzdělavatele, konané 2. září 2025 v prostorách Pevnosti poznání a Filozofické fakulty UP i online. Účastníkům nabídly možnost osvojit si nové metodologické postupy a sdílet zkušenosti napříč generacemi i institucemi, nejen ve vztahu k výzkumu, ale také k uplatňování jeho výsledků ve vzdělávání.
Třídenní setkání, konané ve dnech 2.–4. září 2025, nabídlo pestrý program reflektující proměny výzkumu i vzdělávání na lokální i globální úrovni nejen v kontextu rozvoje technologií. Ty přinášejí nové impulsy, ovlivňují metodologii výzkumu a otevírají řadu etických otázek. Prof. Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP ve svém příspěvku Generativní umělá inteligence ve vzdělávání: příležitosti, výzvy a nové kompetence otevřel živou debatu o vlivu umělé inteligence na školní vzdělávání i na celoživotní profesní přípravu učitelů. Assoc. prof. Mark A. Goldberg z University of Houston představil téma Teaching with Technology: Oral History in the Classroom, v němž přiblížil využití digitálních nástrojů ve výuce orální historie.
Příspěvky českých i slovenských výzkumníků přinesly širokou paletu aktuálních témat. V teoretické a metodologické rovině dominovaly úvahy o (re)konceptualizaci výzkumu, významu sdílení jeho výsledků a otázkách validity. Sekce zaměřené na vzdělávajícího se jedince se věnovaly psychickému zdraví žáků, potřebám dětí se znevýhodněním, vzdělávání seniorů či adaptačním procesům ukrajinských uprchlíků. Velká pozornost byla věnována také profesnímu rozvoji učitelů, jejich wellbeingu, kompetencím a možnostem i překážkám profesního rozvoje. Nechyběla témata spojená s kurikulární reformou, gamifikací, občanským vzděláváním či otázkami diverzity. Spojnicí napříč všemi sekcemi byla snaha nahlížet na různá témata s oporou o data a interpretovat zjištění v kontextu aktuálního stavu poznání i konkrétního společenského dění.
Inspirativní panelová diskuse Od výzkumu k veřejné debatě, moderovaná Pavlou Hubálkovou, vědeckou novinářkou, zdůraznila nutnost přenášet vědecká zjištění nejen do vzdělávání, ale i do veřejné sféry.
Do Olomouce přijelo více než 180 odborníků prakticky ze všech českých univerzit. Nechyběli ani zástupci klíčových institucí, jako je Česká školní inspekce, Národní pedagogický institut, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstvo pro místní rozvoj, spolu s řadou dalších partnerů ze vzdělávací praxe.
Konference opětovně stvrdila, že český pedagogický výzkum vykazuje velkou tematickou i metodologickou rozmanitost a špičkovou kvalitu. Dokáže reagovat na aktuální společenské výzvy a zároveň přispívá k hledání cest ke zkvalitňování vzdělávání v neustále proměňujícím se světě 21. století. Zároveň pomáhá jedinečným způsobem naplňovat myšlenku, již dříve formulovanou a znovu akcentovanou na kulatém stole, že vědecký výsledek je dokončen teprve tehdy, když je komunikován.
Děkujeme všem za inspirativní sdílení, otevřenou komunikaci a společné učení.
za organizační tým Jana Poláchová Vašťatková, Martin Andráši a Veronika Siegelová