Čeští a zahraniční odborníci na lymeskou borreliózu prezentovali v Olomouci nejnovější poznatky

Třetí ročník konference Lymeská borelióza zahájil přednosta olomouckého Ústavu imunologie Milan Raška.
Fotogalerie: Velena Mazochová
čtvrtek 18. května 2017, 16:00 - Text: Velena Mazochová

Více než stovka klinických a výzkumných pracovníků se sjela do Olomouce na třetí ročník konference věnované nejnovějším poznatkům o možnostech terapie a prevence lymeské borreliózy. Poprvé se odborné akce zúčastnili i zástupci pacientů, postižených chronickými komplikacemi po prodělané borreliové infekci. 

Hlavním tématem letošního ročníku konference určené jak klinickým, tak výzkumným pracovníkům bylo postižení pohybového aparátu. „Smyslem bylo prezentovat příklady kloubních komplikací souvisejících s prodělanou borreliovou infekcí, diskutovat současná doporučení její terapie i možnosti laboratorní diagnostiky,“ objasnil přednosta pořádajícího Ústavu imunologie lékařské fakulty Milan Raška. 

Příslib spolupráce s prestižním odborníkem z USA 

Program konference zahrnul stejně jako v loňském roce vystoupení předního světového odborníka v oblasti vývoje vakcinačních preparátů. Letos přijal pozvání Richard Marconi z Virginia Commonwealth University v Richmondu, který účastníky seznámil se současnými směry výzkumu a vývoje humánní vakcíny proti borrelióze v USA. 

„Je to klíčová osobnost ve vývoji vakcíny, určené jak pro veterinární, tak pro humánní oblast. Rádi bychom s ním navázali spolupráci, protože je jedním z nejlépe publikujících autorů v této oblasti,“ uvedl Milan Raška. 

Nadějné výsledky olomouckých výzkumníků 

Oblasti výzkumu vakcinačních přípravků se věnovali také olomoučtí imunologové, kteří ve své současné výzkumné činnosti navazují na dosavadní úspěšný vývoj antigenu proti borreliím. Prezentovali aktuální stav vývoje nosičů pro aplikaci vakcíny, které jsou klíčové pro dosažení vysoké účinnosti imunizace. 

„Věnujeme se nyní systému ´dopravních cest´, který by umožnil antigen člověku nebo zvířeti podat na pomocné látce. A to tak, aby protilátky, které se vytvoří, byly dostatečně silné a měly dobrou kvalitu,“ objasnil Milan Raška. „Už jsme testovali několik pomocných látek, které rozhodují o tom, jestli vytvořené protilátky budou schopny se pouze vázat, nebo budou spouštět další dráhy imunitního systému, který borrelie zabíjí,“ doplnil přednosta. Jak upozornil, olomoučtí imunologové ve spolupráci s brněnským Výzkumným ústavem veterinárního lékařství vyvíjejí současně také zcela nový způsob ´dopravy´ antigenu k příjemci. „Místo injekčního vpichu se pod jazyk pacienta umístí miniaturní náplast s nakapaným antigenem, který se zhruba po čtyřech hodinách uvolní a náplast je možné odstranit. Je to velmi zajímavá cesta nejen pro boreliózu, ale pro jakoukoli vakcínu, zvláště při využití v zemích s nižší úrovní zdravotnictví,“ vysvětlil Milan Raška. 

Borrelióza z pohledu nemocných 

Třetí ročník konference otevřel prostor také pro zástupce pacientů a jejich zkušenosti s komplikacemi borreliové infekce. Místopředseda spolku Borelioza CZ Petr Dymáček nastínil některé problémy nemocných s převážně chronickými problémy, kteří zachytili boreliózu poměrně pozdě, mají následky a krátkodobá léčba jim nepomáhá. Poukázal například na nedostatečné administrativní podchycení nemoci. „V databázi diagnóz Světové zdravotnické organizace má borelióza pouze jeden kód. To ve svém důsledku mimo jiné znamená, že na boreliózu je velmi obtížné získat invalidní důchod, zvláště, pokud ji má člověk v pozdním zanedbaném stadiu a léčba nezabírá. Pacient jej může dostat až na následky – například na neurologickou diagnózu nebo autoimunitní onemocnění,“ upozornil Petr Dymáček. 

Hlavním přínosem tří ročníků konference je podle Evžena Weigla z olomouckého ústavu zejména prohlubování kontaktů mezi odborníky, kteří se lymeskou boreliózou zabývají v rámci svých specializací. „Toto onemocnění dopadá nejen na imunitní systém, ale zvláště v klinických příznacích se týká i pojivové a nervové tkáně nebo pohybového aparátu. Postupně se nám daří dávat dohromady jednotlivé specialisty z různých klinických oborů,“ řekl Evžen Weigl. 

Olomoučtí vědci se problematikou lymeské borreliózy, která patří k nejčastějším infekčním onemocněním přenášeným ze zvířat na člověka, zabývají od poloviny 90. let. Podíleli se mimo jiné na úspěšném řešení projektu speciální veterinární vakcíny, za který obdrželi v roce 2015 cenu Technologické agentury ČR za aplikovaný výzkum.