Latinská přednáška profesora Wilfrieda Stroha

Wilfried Stroh, autor knihy Latina je mrtvá, ať žije latina v Kapli Božího Těla UC UP.
Foto: Jiří Šubrt
úterý 13. prosince 2016, 10:46

Křtu českého překladu knihy Latina je mrtvá, ať žije latina, přeložené Janem Janouškem, členem katedry klasické filologie FF UP, se zúčastnil sám autor knihy, profesor Wilfried Stroh.

Wilfried Stroh (nar. 1939), významný německý klasický filolog, který působil až do roku 2005 jako řádný profesor na Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově a je autorem mnoha odborných publikací věnovaných klasickým římským básníkům a prozaikům, přijal pozvání katedry klasické filologie a přijel do Olomouce na křest českého překladu své knihy Latein ist tot, es lebe Latein. Při této slavnostní příležitosti pronesl profesor Stroh v Kapli Božího Těla latinskou přednášku s názvem De fabulis Latinis in usum puerorum puellarumque scriptis sive ab Aesopo ad Asterigem (Latinské příběhy pro kluky a pro holky aneb od Ezopa po Asterixe). V ní se zabýval úlohou antických bajek při vzdělávání mládeže od homérského komického eposu Válka myší a žab přes Ezopské bajky až po novodobé latinské mutace oblíbených komiksů s Asterixem. 

Prof. Stroh není jen akademickým klasických filologem přistupujícím k latině pouze jako k předmětu svého bádání, ale tímto jazykem skutečně žije a propaguje jeho aktivní užívání, jak ostatně ukázal ve své latinské přednášce. Na mnichovské univerzitě organizuje pravidelná colloquia latina, na nichž se ciceronskou latinou diskutuje o různých literárních, filosofických a obecně kulturních otázkách. Je rovněž předsedou spolku Sodalitas Ludis Latinis faciundis (Spolek pro organizování latinských her), který pořádá mezinárodní ludi latini (latinské hry), jejichž náplní jsou divadelní představení, recitace básní i hudební vystoupení. A latina sblížila profesora Stroha i s českým hudebním skladatelem Janem Novákem, rovněž nadšeným propagátorem klasického vzdělání, který zhudebnil řadu latinských textů.

Láska k latině přivedla mnichovského profesora také k napsání knihy, v níž představil laickému publiku dějiny této lingua mortua a jejíž ústřední myšlenkou je, že zdánlivá smrt ve skutečnosti přinesla tomuto jazyku nesmrtelnost. Literární latina měla totiž podle autora knihy to štěstí, že se v době svého největšího rozkvětu, na sklonku tzv. klasického období, přestala dále vyvíjet a ustrnula, jak to formuluje profesor Stroh,  „ve své kráse“. A právě to ji předurčilo k tomu stát se univerzální dorozumívací platformu napříč časy a kulturami a plnit různé specifické funkce, ať už jako jazyk literatury, církve nebo vědy. Nadčasovost a nepopiratelné estetické kvality – jak píše profesor Stroh, od člověka používajícího latinu se automaticky očekává, že se bude vyjadřovat krásně – jsou zárukou toho, že se tento mnohými odepisovaný jazyk ani ve věku počítačů a popkultury neztratí. Díky překladu Jana Janouška má nyní možnost seznámit se s tuto zajímavou a podnětnou knihou o historii jazyka, který přežil svoji smrt, i český čtenář.  

 PhDr. Jiří Šubrt, katedra klasické filologie FF UP