I přilba nebo neprůstřelná vesta může patřit k výbavě humanitárního pracovníka

Lenka Blahová přednášela studentům Sociální a humanitární práce.
Foto: Velena Mazochová
středa 8. února 2017, 08:00 - Text: Velena Mazochová

O zkušenostech z humanitární mise v průběhu válečného konfliktu na Ukrajině přednášela Lenka Blahová, absolventka cyrilometodějské teologické fakulty, v rámci Bloku expertů, který v prvním únorovém týdnu už tradičně pořádala CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Studenti Sociální a humanitární práce se jejím prostřednictvím mohli seznámit zejména s praktickými aspekty humanitární pomoci. 

Jako absolventka stejného oboru se Lenka Blahová podělila o manažerské zkušenosti získané při působení ve válečné oblasti, kde humanitární pomoc poskytovala nevládní nezisková organizace Člověk v tísni. V pozici vedoucího oddělení logistiky zajišťovala vybudování a chod týmu, který se postupně rozrostl až na 150 zaměstnanců. 

„Snažila jsem se posluchačům předat především terénní zkušenost a dát jim praktické tipy, například jak zařídit a vybavit kanceláře, jak zajistit jejich provoz tak, aby fungovaly jako kvalitní zázemí. Součástí logistiky jsou také humanitární sklady s velkými objemy zboží a je třeba vědět, jak je vybavit a jakým způsobem zboží skladovat, aby jeho příjem nebo expedice byly co nejjednodušší a zabránilo se riziku požáru nebo krádeží. Důležitá je také zodpovědnost za velké finanční částky,“ vysvětlila Lenka Blahová. Praktické fungování humanitární logistiky zahrnulo také otázky bezpečnosti při vyjíždění do terénu. „Vždy je potřeba předem ověřit, jestli se tam třeba zrovna nebojuje a je možné vůbec vyjet, případně jestli sebou potřebuju neprůstřelnou vestu nebo helmu,“ doplnila.

Své potenciální následovníky přitom upozornila i na reálné nebezpečí syndromu vyhoření. Jak připustila, dva roky intenzivní práce v oblasti válečného konfliktu si vyžádaly mnoho energie a osobního nasazení, které často obnášelo až dvanáctihodinovou „pracovní dobu“ bez víkendů nebo delšího osobního volna. Po návratu z východní Ukrajiny se proto rozhodla na čas oblast humanitární pomoci opustit. Své bohaté manažerské zkušenosti nyní využívá při restrukturalizaci a dalším rozvoji Charity Svaté rodiny v Novém Hrozenkově, která poskytuje sociální služby seniorům. „Určitě ale mám na co vzpomínat. Pracovat s týmem byla radost. Byli to zejména lidé, kteří pomáhali ve vlastní zemi, velká část z nich byli sami uprchlíci, a měli proto úžasnou motivaci,“ zdůraznila. 

Studium na olomoucké CARITAS  a teologické fakultě považuje za ideální základ pro zvládnutí odpovědné funkce. „Sociální a humanitární práce je skvěle koncipovaný program, hlavně díky komplexnosti, která obsáhne různé aspekty humanitární pomoci. Zahrnuje politické souvislosti, etiku i technické informace například o potravinové pomoci nebo o ochraně dětí a jiných ohrožených osob,“ uvedla Lenka Blahová. Práce manažera humanitárních programů však podle ní vyžaduje postupné získávání a prohlubování pracovních zkušeností. „Je dobré získat praxi v oblasti projektového řízení, třeba i v české neziskové organizaci, která poskytuje sociální služby, nebo pracovat jako dobrovolník.“

Zemím bývalého Sovětského svazu se Lenka Blahová věnuje od dob svého bakalářského studia. Absolvovala studijní stáž v Bělorusku, pracovala v organizaci Charity Humanitarian Centre „Abkhazeti“ v nárazníkovém pásmu kolem Jižní Osetie a v krymské pobočce Rozvojového programu OSN na Ukrajině (UNDP). Jako koordinátorka Východoevropského programu v oddělení lidských práv a demokracie Člověka v tísni se věnovala projektům rozvoje občanské společnosti a podpory lidských práv v neuznané republice Podněstří (Moldavsko).

Blok expertů každoročně nabízí přednášky zkušených odborníků z terénní praxe i praktický workshop, během kterého si studenti vyzkoušejí řadu konkrétních aktivit v terénu. Letos byla jeho tématem simulace povodní, při níž studenti v rolích humanitárních pracovníků zasahovali při nenadálých přírodních katastrofách.