Nesnesitelná lehkost prokrastinace, to je DNPCH

Autor: Tereza Čápová

Mnohému bystrému oku, které se pohybuje na půdě pedagogické fakulty UPOL, nemohla v poslední době uniknout ta skutečnost, že se zde utvořilo zvláštní seskupení studentů ( především z oboru speciální pedagogika – dramaterapie ), kteří se jednotně označují DNPCH. Ale co se doopravdy skrývá za podivuhodnou zkratkou čtyř písmen?

DNPCH neboli Divadlo Na Poslední chvíli (divadlo s lehce prokrastinačním nádechem, podle průzkumu trpí prokrastinací přes 40% studentů, ve své podstatě jde o chorobné odkládání věcí na poslední chvíli). Přesně 1. 12. 2008 se hrstka odvážných studentů chopila hozené rukavice v podobě krátkého vánočního představení pro dětské pacienty na hemato-onkologickém oddělení FN v Olomouci, které pořádalo občanské sdružení Šance. Své požehnání jim dala i sama paní děkanka pedagogické fakulty. Tak vzniklo první představení DNPCH s názvem Výstup na horu.

Toto představení bylo, i když pravda v trochu upravené formě, hráno na festivalu Labyrinty herectví. A proč upravené? Studenti – herci chtěli divákovi přiblížit něco málo ze svého oboru, rozhodli se tedy představení pojmout jako celkový obraz života v terapeutické komunitě. Důležitou událostí pro DNPCH bylo představení pro Speciální mateřskou školu Blanická, při kterém byla navázána spolupráce s herci Moravského divadla. K jednomu z posledních představení divadla patří například poetická inscenace Bůh řekl, a bylo…. DNPCH však nevěnuje svůj čas pouze zkouškám a realizací představení. Pro své členy pořádá nejrůznější workshopy s divadelní tématikou, protože vědí, že cesta herce je plná řehole a odříkání a že je nutné se neustále vzdělávat. A právě díky těmto workshopům měli možnost do Olomouce po dlouhé době opět zavítat osobnosti, o kterých je spíše slyšet na pražské DAMU či brněnské JAMU. Není náhodou, že z těchto alma mater českých divadel si DNPCH zve lektory. Z řady z nich můžeme jmenovat například Luďka Richtera, dramaturga, režiséra, loutkoherce, který se především věnuje divadlu pro děti. Jeho kolega Karel Vostárek z katedry výchovné dramatiky DAMU je zasvětil do antropologie a realizace masek, jejich využití pro inscenaci a scénografii. O intenzivní herecký workshop se jim postarala Eva Ochrimčuková z brněnské JAMU, dále bychom mohli zmínit Romana Musila či Věru Mikulcovou.

Určitě za zmínku stojí spolupráce divadla s občanským sdružením Letecké muzeum, jehož předsedou a zároveň i hercem Moravského divadla je Zdeněk Svodobník. Ne snad proto, že by studenti chtěli mít neustále hlavu v oblacích. Ale díky Leteckému muzeu se divadlu naskytla možnost netradičně využít prostory Neředínského letiště v podobě starých, opuštěných a polorozpadlých hangárů po jednotkách sovětské armády, které tamější letiště opustily začátkem roku 1990. A právě do těchto prostor, které skrývají své genius loci, by chtěli herci pozvat performera a odborníka na site specific Tomáše Žižku z pražské DAMU. Pokud byste se chtěli dozvědět více o Divadlu Na Poslední chvíli, stačí navštívit jejich internetové stránky www.dnpch.cz.

---