Děti sportují, přesto je podle mezinárodní studie trápí nedostatek pohybu

Národní zpráva projektu Active Healthy Kids byla představena za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (vlevo v modré helmě) nebo jeho náměstkyně Aleny Šteflové. Součástí prezentace byl i aktivní přesun z areálu FTK na Fakultní základní školu Tererovo náměstí, kde si prohlédli veřejně přístupné hřiště.
Fotogalerie: Martin Višňa
Friday 24 May 2019, 14:18 – Text: (red)

České děti trpí nedostatkem přirozeného pohybu, nehrají si venku, využívají „mama taxi“ a ve volném čase často sedí. A to i přesto, že se 62 procent dospívajících věnuje organizovanému sportu. To jsou závěry mezinárodního výzkumného projektu Global Matrix on Physical Activity for Children and Youth, na kterém pracovali i odborníci z fakulty tělesné kultury.

Jedná se o doposud největší a nejkomplexnější výzkum a mezinárodní srovnání pohybové aktivity dětí, na kterém se podílelo přes pět set odborníků ze 49 zemí světa. V České republice výzkum zajišťoval tým vedený Alešem Gábou z katedry přírodních věd v kinantropologii. Hlavní zjištění jsou prezentována v Národní zprávě o pohybové aktivitě dětí a mládeže, která je ke stažení na stránkách projektu.   

Publikovaná studie je unikátní počtem srovnávaných zemí i komplexností, s jakou byl pohyb dětí hodnocen. „Srovnávanými indikátory byly celková pohybová aktivita, organizovaná pohybová aktivita a sport, aktivní hra, aktivní transport, sedavé chování, tělesná zdatnost, rodina a vrstevníci, škola, místní samospráva, komunita a prostředí a veřejná politika. V celkovém hodnocení se Česká republika umístila podobně jako Německo nebo Velká Británie v druhé desítce zemí, na špici žebříčku jsou Slovinsko, Dánsko či Finsko,“ uvádí Aleš Gába.

Vytrácí se přirozený pohyb

Právě z důvodu komplexnosti má o výsledky výzkumu zájem Ministerstvo zdravotnictví České republiky. „Klíčovou informací je, že české děti trpí nedostatkem pohybu, i když pravidelně sportují. Ze životního stylu se totiž vytrácí přirozený pohyb, jako je chůze nebo aktivní hra venku. Děti vozíme do škol nebo na kroužky auty a svůj volný čas tráví před obrazovkami mobilů, tabletů a počítačů. V řadě měst zároveň chybí vhodné prostředí pro pohyb, jako jsou hřiště nebo parky,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Jeho náměstkyně Alena Šteflová v této souvislosti dodává, že ministerstvo se snaží situaci změnit. Již v srpnu 2015 byly vládou schváleny akční plány strategie Zdraví 2020, které obsahují celou řadu opatření zaměřených na podporu zdraví mladé generace i dospělých. Právě v realizaci strategie Zdraví 2020 a jejího Akčního plánu podpory pohybové aktivity vidí Alena Šteflová řešení: „Akční plán je zaměřený na podporu přirozeného pohybu v rodině, ve škole nebo v dopravě a je značně meziresortní, což je v tomto případě potřeba.“ Zdůrazňuje zároveň roli měst a obcí, které musejí pro pohyb vytvářet vhodné podmínky.

Začít u škol

Stejného názoru jsou také odborníci z fakulty tělesné kultury, která se na přípravě akčního plánu významnou měrou podílela. Jeho gestor Zdeněk Hamřík vidí jako klíčové začít u škol. „Například přidáním hodiny pohybu navíc, plošným zavedením aktivních přestávek, zařazením pohybu do předmětů mimo tělesnou výchovu nebo podporou aktivní dopravy dětí do škol. Podpora pohybu je ale důležitá již v předškolním věku v rodině a v mateřských školách. Klíčová je aktivní spontánní hra venku, která je předpokladem zdravých pohybových návyků. Problém je však komplexní a vyžaduje také investice do budování vhodné infrastruktury, jako jsou cyklostezky, veřejná hřiště nebo parky, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o důležitosti aktivního životního stylu,“ dodává Zdeněk Hamřík.

S cílem zvýšit zdravotní gramotnost obyvatelstva nabídne ministerstvo zdravotnictví široké veřejnosti informační podporu v podobě připravovaného Národního zdravotnického informačního portálu – NZIP, který bude poskytovat garantované informace o všech aspektech zdraví člověka, včetně zdravé výživy a pohybu.

Příklady dobrých praxí přitom existují. Jedním z nich je např. Fakultní základní škola Tererovo náměstí v Olomouci, kde dlouhodobě funguje projekt otevřeného hřiště. „Na naší škole máme už přibližně patnáct let otevřené hřiště, které je pro všechny věkové skupiny přístupné po skončení výuky. Na hřišti zároveň funguje půjčovna vybavení a správce, kterým je místní aktivní důchodce,“ uzavírá Jaroslav Hála, ředitel školy. 

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)