Odpověď organismu na stres je společným pojítkem dvou prestižních grantů ERC CZ, které míří na Univerzitu Palackého. Zatímco projekt PLANTONICS vědkyně Nurie De Diego z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP) cílí na zvýšení odolnosti rostlin a zajištění potravinové bezpečnosti, projekt MICROTHERM, který získal Zdeněk Škrott z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty UP, má přispět k poznání buněčných procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění.
Projekt PLANTONICS položí základy nového oboru rostlinná teranostika, který propojí diagnostické a léčebné přístupy s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách. Dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny. Rostlinná teranostika naopak umožní komplexní přístup. Zaměří se jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.
„Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti.“ Nuria De Diego
„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla řešitelka projektu Nuria De Diego.
Komplexní výzkum podpoří špičkové technologie
Unikátní přístup umožní propojení několika špičkových technologií včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana).
Dvouletý projekt, který se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici, získal dotaci 18,6 milionu korun. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum.
„Mám velkou radost a za udělení ERC CZ jsem moc vděčná. Toto ocenění pro mě mnoho znamená, protože je uznáním úsilí, nadšení a kreativity, které můj tým a já vkládáme do našeho výzkumu. Zároveň nás motivuje posouvat rostlinný výzkum, rozvíjet nové nápady a technologie a pokračovat v tom, co máme nejraději – společně dělat vědu,“ řekla De Diego.
Projekt naváže na dlouholetý výzkum
Zhruba 14,3 milionu korun bude moct na svůj výzkum využít Zdeněk Škrott z ÚMTM, který se buněčné proteostáze, tedy mechanismům, kterými buňky rozpoznávají a zpracovávají poškozené proteiny, věnuje přes deset let.
Problémem v dosavadním bádání je podle něj skutečnost, že stávající experimentální přístupy nedokážou vyvolat poškození proteinů v konkrétním místě buňky a současně sledovat buněčnou odpověď v reálném čase. Olomoučtí vědci proto přicházejí s novou mikroskopickou technologií, která zmíněné bariéry překoná.
„Projekt MICROTHERM umožní pomocí unikátní metody lépe porozumět časným dějům, jež rozhodují o tom, jak buňky reagují na poškozené a agregované proteiny, které mohou narušovat její fungování. Díky tomu můžeme přispět k poznání procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění,“ objasnil vědec.
„Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny." Zdeněk Škrott
Získání grantu je pro něj radost i velký závazek. „Vnímám to jako ocenění dosavadní práce mé i mých kolegů a zároveň jako příležitost dále rozvíjet mezinárodně kvalitní výzkum v Ústavu molekulární a translační medicíny. Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny. Velmi si cením i toho, že grant vytvoří prostor pro další rozvoj mezinárodní spolupráce, posílení našeho týmu a podporu mladých vědců na našem pracovišti,“ doplnil vědec.
Podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získalo celkem 16 projektů, které mají originálním přístupem výrazně posunout hranice poznání.