Prezident Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům navrženým vědeckými a uměleckými radami vysokých škol. Mezi jmenovanými je i pětice osobností, které působí na Univerzitě Palackého: lékařka Jana Petřková a přírodovědci Petr Bednář, Radovan Herchel, Petr Marek a Tomáš Masopust.
Vedle blahopřání k dosažení nejvyšší akademické hodnosti využil prezident Petr Pavel slavnostní událost ke krátké úvaze o vysokém školství u nás. V projevu hovořil mimo jiné o tom, že je třeba zlepšit dostupnost vysokého školství i pro studenty z nízkopříjmových rodin, ve výuce přestat klást důraz na memorování a učit dovednostem, jako je ověřování a kritické hodnocení informací. Zmínil se také o řízení univerzit a o potřebě diskuze o tom, kde končí univerzitní autonomie a začíná celospolečenský zájem. Ministr školství Robert Plaga na prezidentova slova navázal a mimo jiné vyjádřil přání, aby nově jmenovaní byli lídry, kteří dokážou motivovat mladší kolegy a vytvářejí týmy.
Během slavnostního aktu v Karolinu převzalo jmenovací dekrety celkem 69 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme pětici osobností působících na UP a zmiňujeme také jmenované z jiných škol, kteří s UP své profesorské řízení spojili.
 | PETR BEDNÁŘ katedra analytické chemie PřF UP
obor Analytická chemie na návrh VR Univerzity Palackého |
Petr Bednář je uznávaný odborník v oblasti analytické chemie. „Profesorský titul vnímám jako ocenění mé dlouhodobé vědecké práce v oblasti chemické analýzy, pedagogické činnosti i popularizace analytické chemie jako významného vědeckého oboru a současně jako motivaci pro další práci. Analytická chemie je pro mě nástroj, jak otevírat zdánlivě neviditelné struktury světa a proměňovat je ve srozumitelné poznání,“ říká.
Ve svém vědeckém bádání se věnuje širokému spektru témat moderní instrumentální analýzy. Zaměřuje se především na separační metody, ambientní hmotnostní spektrometrii, hmotnostní spektrometrii s iontovou mobilitou, chirální separace či chemickou analýzu v archeologii a výzkumu kulturního dědictví. Věnuje se také přímé analýze rostlinného materiálu a dlouhodobě spolupracuje s aplikační sférou v rámci smluvního výzkumu. Je autorem nebo spoluautorem přes 100 odborných impaktovaných publikací, odborné knihy a kapitol v monografiích. V rámci pedagogické práce přednáší, vede semináře i laboratorní cvičení z analytické chemie, garantuje studijní program Chemie a vede bakalářské, diplomové i disertační práce. Od roku 2020 zastává funkci vedoucího katedry analytické chemie.
 | RADOVAN HERCHEL katedra anorganické chemie PřF UP
obor Anorganická chemie na návrh VR Univerzity Palackého |
Chemie, ovšem anorganická, je oblastí zájmu dalšího jmenovaného přírodovědce Radovana Herchela. „Jmenování profesorem je pro mě nejen oceněním dosavadní práce, ale také závazkem pokračovat v rozvoji oboru a inspirovat studenty k objevování krásy koordinačních sloučenin, zejména v oblasti molekulového magnetismu,“ uvedl. Radovan Herchel je absolventem Fakulty chemické a potravinářské technologie Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Krátce působil na Fakultě přírodních věd Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě a od roku 2006 je spjat s Přírodovědeckou fakultou UP. V současné době garantuje navazující magisterský program Anorganická a bioanorganická chemie a také doktorský studijní program Anorganická chemie.
Ve svém výzkumu se zaměřuje na experimentální a teoretické studium magnetických vlastností koordinačních sloučenin přechodných kovů a lanthanoidů, zejména látek vykazujících magnetickou bistabilitu – spin crossover sloučenin a molekulových magnetů. Je autorem či spoluautorem více než 190 publikací v impaktovaných časopisech a byl hlavním řešitelem tří projektů GA ČR, německo-českého projektu DAAD a aktuálně i česko-amerického projektu v rámci programu INTER-EXCELLENCE.
 | PETR MAREK katedra optiky PřF UP
obor Optika a optoelektronika na návrh VR Univerzity Palackého |
„Výzkum fyziky, zejména té kvantové, má své kouzlo,“ říká Petr Marek z katedry optiky, který v Karolinu také převzal svůj profesorský jmenovací dekret. „Celé dny můžeme řešit zajímavé fyzikální rébusy a hlavolamy, přičemž je to vlastně naše práce. A fakt, že tím zároveň přispívá k vývoji technologií s potenciálem změnit svět, je už jen příjemnou třešničkou na dortu,“ dodává.
Ve své vědecké práci se zabývá kvantovou optikou, v rámci které se mimo jiné snaží – dle svých slov – přimět fotony, aby se trochu uklidnily a naučily se počítat. Má rád Olomouc, a přestože získal doktorát na Queen’s University Belfast a absolvoval řadu zahraničních pobytů na Tokijské univerzitě, většinu své vědecké kariéry strávil zde. Je autorem či spoluautorem více než 70 vědeckých publikací a aktivně vede studenty bakalářského, magisterského i doktorského studia. Práce se studenty ho těší a za svůj největší úspěch považuje chvíli, kdy se „hotoví“ mladí vědci rozletí do světa a začnou dělat vědu po svém.
 | TOMÁŠ MASOPUST katedra informatiky PřF UP
obor Informatika na návrh VR ČVUT |
Tomáš Masopust z katedry informatiky přírodovědecké fakulty úspěšně absolvoval profesorské řízení na pražském ČVUT. Ve své vědecké práci se zabývá především studiem vlastností matematických modelů systémů založených na diskrétních událostech z hlediska jejich výpočetní, algoritmické a stavové složitosti. K jeho hlavním vědeckým přínosům patří charakterizace vybraných podtříd regulárních jazyků pomocí speciálních typů nedeterministických konečných automatů a spoluautorství koordinačního, modulárního a hierarchického přístupu k superviznímu řízení modulárních systémů.
Před nástupem na katedru informatiky působil řadu let v Matematickém ústavu AV ČR a na několika výzkumných institucích a univerzitách v Nizozemsku a Německu. Je školitelem několika doktorandů a také zahraničního postdoktoranda. Pravidelně se účastní práce programových výborů mezinárodních konferencí a je členem edičních rad významných odborných periodik. V pedagogické oblasti se aktivně podílí na rozvoji výuky teoretické informatiky. Na přírodovědecké fakultě zavedl několik magisterských a doktorandských kurzů a organizuje přednášky významných českých i zahraničních odborníků.
 | JANA PETŘKOVÁ I. interní klinika – kardiologická a Ústav lékařské genetiky LF UP a FNOL, Ústav patologické fyziologie LF UP obor Kardiologie na návrh VR Univerzity Palackého |
Kardiologii a genetiku propojuje ve své odborné práci profesorka Jana Petřková z Lékařské fakulty UP. Zaměřuje se na onemocnění srdce a cév, především aterosklerózu, zajímají ji aplikace genetiky v kardiologii a problematika náhlé srdeční smrti. V roce 2018 iniciovala vznik nové kardiogenetické pracovní skupiny, která se stala platformou pro spolupráci kardiologů s klinickými genetiky.
Zabývá se také možnostmi zlepšení genetické diagnostiky srdečních onemocnění a jejich praktickým využitím v lékařské praxi. „Specifický molekulárně-genetický defekt mnohdy podmiňuje onemocnění s atypickým průběhem. Znalost tohoto defektu může ovlivnit individuální cílenou léčbu a také umožňuje využití genetického poradenství u pokrevně příbuzných. Jedná se např. nejen o geneticky podmíněné poruchy lipidového metabolismu, ale i o vzácnější a o to závažnější poruchy srdečního rytmu nebo geneticky vázané kardiomyopatie,“ přibližuje.
Jana Petřková je absolventkou LF UP. Jako lékařka působí od roku 1991 ve Fakultní nemocnici Olomouc, do výzkumu a následně také výuky na LF UP se zapojila o deset let později. Jmenování profesorkou vnímá jako ocenění všech svých dosavadních pracovních aktivit. „Můj akademický rozvoj by nebyl možný bez mezioborové spolupráce, zejména s laboratorními obory. Jsem vděčná za příležitost spolupracovat s kolegy z ústavů patologie, patologické fyziologie a soudního lékařství. Naplňuje mne práce s mými současnými doktorandkami a také se studenty, kterým se jako školitelka v rámci Studentské vědecké a odborné činnosti na LF UP snažím předat své vědomosti a podpořit jejich zájem o vědeckou práci,“ dodává nově jmenovaná profesorka.
Na návrh Vědecké rady UP byli jmenováni profesory také lékaři Václav Procházka, Peter Ihnát a Kamil Zeleňák a teologové Rudolf Svoboda a David Vopřada.
Profesor neurologie Václav Procházka působí na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a ve Fakultní nemocnici Ostrava, v obou institucích se krátce podílel i na jejich vedení jako proděkan či náměstek. Odborně se zaměřuje na oblast angiologie a intervenční neuroradiologie, rozvinul léčbu cévních mozkových příhod v Moravskoslezském kraji. Medicínu vystudoval na LF UP, kde také v roce 2019 habilitoval a nyní úspěšně absolvoval profesorské řízení. Kromě toho je i jedním z prvních absolventů online studia teologie na CMTF UP.
Na Ostravské univerzitě a FN Ostrava je pracovně doma i chirurg Peter Ihnát, který se mj. věnuje miniinvazivní chirurgii v léčbě pacientů s karcinomem rekta. Je absolventem LF Univerzity Komenského v Bratislavě, habilitační řízení absolvoval na LF UP.
Habilitací a profesurou je s LF UP spojen i Kamil Zeleňák, přednosta Radiologické kliniky Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského v Martině a Univerzitní nemocnice Martin. Specializuje se na neurointervenční vnitrocévní zákroky, některé provedl jako vůbec první na Slovensku. Patří k propagátorům využití umělé inteligence ve zdravotnictví.
Na misionáře mezi Starým a Novým světem se během svého profesorského řízení na CMTF UP zaměřil Rudolf Svoboda, jmenovaný profesorem v oboru Teologie. Působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde vede katedru teologických věd, v letech 2016–2024 byl děkanem fakulty. V současnosti se podílí i na vedení univerzity, a sice jako prorektor pro vnitřní hodnocení a akreditace.
David Vopřada, vedoucí katedry systematické a pastorální teologie a předseda Akademického senátu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, je s CMTF UP spojen nejen profesorským řízením. Je mimo jiné členem Vědecké rady CMTF UP a dříve také jako vědecký pracovník spolupracoval s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty. David Vopřada se zaměřuje na starokřesťanské africké autory latinského jazyka, specializuje se též na podobu a obsah katechumenátu v patristické době.
