S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.
„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.
Skřivani, sovy a nevyhranění
Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.
Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.
Riziko depresí či nadváhy
Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.
video_sem
„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.
Možná opatření
S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.
Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.
Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.
Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.
HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.