V ČR vůbec první monografie, která se ekologické úzkosti věnuje odborně. Vznikla na Filozofické fakultě UP

Na snímku Matěj Mičulka, posluchač doktorského studijního programu Klinická a pedagogická psychologie FF UP.
Foto: archiv (mm)
Úterý 6. květen 2025, 8:00 – Text: Milada Křížková Hronová

Ekologická úzkost, environmentální žal či solastalgie jsou pojmy, jimiž se ve své nové knize zabývají vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého Matěj Mičulka, posluchač doktorského studijního programu Klinická a pedagogická psychologie, a Martin Kupka, člen katedry psychologie. Jejich nedávno vydaná monografie s názvem Ekologická úzkost – obavy z proměn našeho světa je v České republice vůbec první publikací, která se danému tématu věnuje z odborného hlediska.

S každým dalším rokem a každou setinou stupně Celsia, která zvyšuje průměrnou teplotu naší planety, roste i hrozba klimatické změny pro naši společnost. Právě tomuto nesmírně aktuálnímu a dynamicky se rozvíjejícímu tématu, klimatické krizi a obavám z ní, se věnuje nová monografie Ekologická úzkost – obavy z proměn našeho světa.

„Vychází z mé diplomové práce, kterou jsem napsal pod vedením doktora Martina Kupky během magisterského studia. Obsahuje rozsáhlou rešerši pojmů a zároveň se věnuje i rozdílům mezi těmito pojmy. Zabývá se také souvisejícími psychologickými aspekty. Najdete v ní i komentáře k různým psychoterapeutickým přístupům,“ uvedl k obsahu nové monografie Matěj Mičulka. Doplnil, že v závěrečné části knihy představil i magisterský výzkum.  

„Jde o jednu z prvních psychologických studií, která byla na téma ekologická úzkost v České republice provedena. Mého výzkumu se zúčastnilo téměř čtyři sta respondentů. Výsledky šetření ukázaly, že je ekologická úzkost mezi odpovídajícími celkově nízká. Nejvíce jsou však ohroženy ženy, dále bezdětní lidé a lidé mladší pětatřiceti let. Ohroženi jsou také jedinci, kteří mají osobnostní dispozice zažívat silnou úzkost, dále ti, kteří mají menší pocit smyslu života a často v životě necítí naději. Chci však zdůraznit, že soubor, s nímž jsem pracoval, nebyl reprezentativní, tedy nelze sesbíraná data v tuto chvíli plnohodnotně aplikovat na celou českou společnost. I tak jsem ale získal cenné indicie, z nichž dnes čerpám v dalším výzkumu.“

Tématu ekologické úzkosti se v českém mediálním prostoru doposud věnovali například Zdeňka Voštová, Jitka Holasová, Jan Krajhanzl či Bohuslav Binka. Přestože existují takto zaměřené publikace, například Klimasmutek od Jitky Holasové či do češtiny přeložená Aktivní naděje od Joanny Macyové a Chrise Johnstonea nebo Průvodce klimatickou úzkostí od Sarah Jaquette Rayové, nová monografie s názvem Ekologická úzkost – obavy z proměn našeho světa je podle Matěje Mičulky v České republice vůbec první, která se daným tématem zabývá z odborného hlediska. Nabízí souhrn dosavadního psychologického bádání v souvislosti s úzkostí z klimatických změn a tento fenomén představuje v kontextu dalších psychologických konceptů a teorií. A komu je kniha určena? Podle autorů má dílo potenciál najít své čtenáře nejen mezi psychology, sociology či filozofy, ale i mezi všemi zástupci oborů, jež se problematice klimatu věnují. Rovněž může oslovit i laické publikum, které zajímá výzkumný pohled psychologie na téma klimatické úzkosti.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)